Ukončen bude v řádu několika týdnů. Podle Vojtěcha ale některé nemocnice v pohraničí možnost snadněji získat lékaře vítaly. Za dva roky díky němu přišlo do Česka přes 200 lékařů a zubařů a kolem 130 sester a dalších zdravotníků.

O projektu neúspěšně prezidenti komor jednali na ministerstvu. „Projekt je v zásadě vládní, proto jsem chtěl, aby schůzka proběhla a rozhodl o tom premiér,“ řekl Vojtěch. Podle něj ředitelé krajských nemocnic, kteří jsou s ukrajinskými lékaři spokojení, nebudou mít z dnešního rozhodnutí radost. „Pokud by věděli, že lékař je nebezpečný a nemá na to, tak by ho těžko v nemocnici drželi,“ dodal s tím, že odpovědnost je na nemocnici.

Stavovské komory ale kritizovaly zejména to, že pro Ukrajince platí jiná pravidla než pro ostatní země mimo EU. Přicházející lékaři musejí splnit jazykovou a odbornou zkoušku, povinnou praxi a pracovat pod dohledem, čemuž se díky výjimce ministerstva ukrajinští vyhnuli. Teď by se měli přihlásit do aprobačního řízení.

Podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera jde o ohrožení zdravotní péče a rozpor s právem Česka i EU. „Je to jako by někomu vydali řidičský průkaz bez zkoušek. Možná by ho policisté nezastavili, ale nikdo by neřešil, co se stane, když někoho zabije nebo havaruje,“ dodal. Česko podle něj přijalo 1000 zubařů z ciziny, každý třetí, který v Česku nastupuje, je Ukrajinec. Lidé si na ně podle Šmuclera ale častěji stěžují.

Lékaři v nemocnicích ale chybí. „Nedostatek lékařů je třeba řešit tím, že se zlepší pracovní podmínky našich lékařů, ne tím, že se bude ohrožovat bezpečnost pacientů tím, že tu budou pracovat lidé, kteří tvrdí, že jsou lékaři,“ doplnil prezident České lékařské komory Milan Kubek. Ministerstva zdravotnictví a školství společně plánují navýšit i počet studentů lékařských fakult.

Počty zařazených do projektu Ukrajina za roky 2016 a 2017:

Počty zařazených do projektu Ukrajina od května 2016 do března 2018:

zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR