Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý ještě před incidentem s výbuchem rakety v Polsku odmítl vyjednávání s Ruskem v předválečném formátu Minských dohod.

Ty byly uzavřeny po první ukrajinské válce z roku 2014. První Minská dohoda byla podepsána v září 2014 pod patronátem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Signatáři byli Rusko, Ukrajina a dvojice separatistických republiky Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika.

Protože dohoda byla během následující zimy z obou stran průběžně porušována, byla 12. února 2015 podepsána dohoda Minsk II, kde byli prostředníky německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande. Německo a Francie byly také stranami dohody.

Tato dohoda platila až do začátku války v únoru 2022, přičemž jak Rusko tak Ukrajina se průběžně obviňovaly z jejího porušování.

Od počátku války zaznívaly výzvy, že by se obě strany měly vrátit za jednací stůl právě v minském formátu. Ukrajinský prezident ale další pokračování Minska na půdě organizace G20 odmítl.

V telemostu na Bali, kde má dvacítka světových lídrů právě summit, v úterý jednoznačně řekl: „Nedovolíme Rusku čekat, budovat své síly a pak zahájit novou sérii teroru a globální destabilizace. Nebude žádná Minsk 3, kterou Rusko poruší ihned po dohodě“.

Rusko podle něj vždy začne vyjednávat, když mu teče do bot, klidu využije ke vzpamatování a pak znovu zaútočí.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na jeho slova reagoval, že Kyjev zjevně nemá zájem jednat.

Následoval incident s výbuchem rakety v Polsku, ze kterého bylo v první chvíli obviňováno Rusko, po několika hodinách se ale objevily informace z vlády USA, že se o ruský útok patrně nejednalo. Vybuchlá raketa měla podle prvních analýz být ukrajinská, nejspíš šlo o obrannou raketu, vyslanou k likvidaci ruské střely, mířící na Ukrajinu.

Než se toto vyjasnilo, zazněly i z české politické reprezentace výzvy k aktivaci článku 5 Severoatlantické smlouvy, který řeší situaci napadení členského státu, kterému mají ostatní přijít na pomoc.