Hlavní překážky pro přijetí eura z pohledu veřejného mínění podle Dědka jsou obavy, že spolu s ním přijde i zdražování. To je však podle jeho slov mýtus. „Statistiky ukazují, že zavedení eura žádným viditelným způsobem inflaci nezvýšilo,“ poukázal na to, že jde spíše o nepodložený pocit spotřebitelů.

Měli bychom v dohledné době euro přijmout? „Ekonom může vyhotovit dlouhý seznam jak přínosu zavedení eura, tak i dlouhý seznam nevýhod. Neexistuje objektivní metoda. Euro je politický projekt, politici musí cítit, zda je vhodná doba pro zavedení eura,“ konstatoval člen bankovní rady ČNB.

Politici se, podle Dědka, však bojí prosazovat euro, když v tuto chvíli je větší část populace spíše proti jeho přijetí. „Je to začarovaný kruh. Politici velké body na zavedení eura nezískají, jsou proto spíše opatrní, někteří až zbytečně agresivní vůči euru,“ všímá si Dědek a dodává, že tím, že se nepracuje v tomto ohledu s veřejností, ta nemá důvod tyto nálady měnit.

„Pokud politici situaci nerozetnou a nepřijdou s jednoznačným prohlášením, že zavedení eura je prioritou České republiky, tak se jen těžko ve veřejnosti něco hýbne,“ dodává.

Připomíná, že Česko se zavázalo, že euro přijme, až ekonomika země bude připravená. Podle Dědka nejsme připraveni z právního hlediska z toho důvodu, že jsme neabsolvovali dvouletý kurzový mechanismus. „Zažádat o vstup do tohoto mechanismu je ale opět jen politické rozhodnutí,“ doplnil s tím, že zatím žádné kritické připomínky z EU ohledně dlouhého oddalování nezaznívají.

Zdůraznil, že euro je v současné době stabilnější a schopné odolávat případným vnitřním otřesům. „Eurozóna jasně ukázala, že dokáže zmobilizovat své vnitřní síly, byla zavedená celá řada mechanismů na podporu stability eura, jako je například bankovní unie a krizové mechanismy disponující částkou kolem 500 miliard eur na odvracení krizí, nebo zpřísnění rozpočtových pravidel,“ dal za příklad.

Poté se do rádia dovolal posluchač, který vyjádřil názor, že euro je pouze politický nástroj, který se v ekonomice neprojeví ani negativně, ani pozitivně, a rozhodně bychom jej přijímat neměli. „Země fungují s eurem i bez něj. Když jedem do zahraničí, platí se kartou, když mimo eurozónu, musíme si peníze vyměnit,“ uzavřel s tím, že na tom běžní lidé nemohou nijak vydělat, maximálně nadnárodní korporace.

Podle dalšího volajícího splňujeme kritéria pro přijetí eura už několik let a výmluvy, že na to nemáme, slouží pouze tomu, aby naše vláda prostřednictvím banky mohla manipulovat s cenou naší práce vůči zahraničnímu trhu. „To je ta výhoda vlády, která nás může prodávat tak, jak chce a přežívat tak dlouho, jak chce. Je to problém politický. Už několik let máme komunistické vlády, jež usilují o to, abychom z EU odešli a nechtějí, aby nás přijetí eura propojilo s vyspělým světem,“ myslí si.

Dědek dal volajícímu za pravdu, že přijetí eura znamená větší integraci v rámci Evropské unie, zejména poté, co vystoupí Velká Británie z EU, pak bude podíl zemí bez eura kolem 10 až 15 procent. Záměrnou manipulaci od vlády s cenou práce však nevidí. „Právě odbory ukazují, že mzdový vývoj je poměrně dynamický,“ připomněl.

To, že Česká republika stále zaostává ekonomickou úrovni za Rakouskem a za Německem, nemá prý absolutně nic společného s měnou euro. Samotný proces zavádění eura je podle Dědka hodnotově neutrální transformace. „Za tu korunu a za to euro si nakoupíte stále stejně. Je mýtus, že by na euro doplatili chutí lidé,“ zopakoval na závěr člen bankovní rady České národní banky Oldřich Dědek.