Podle něj je vyloženě prounijních lidí v české populaci zhruba 15 procent, jsou ale aktivnější u voleb.

„O informace o Evropské unii se lidé moc nezajímají. Když už na nějaké narazí, tak jsou pro ně složité, nezáživné, plné mystifikací,“ uvedl Buchtík. Zlomek občanů se o Unii aktivně zajímá, zhruba třetina pak podle něj na nějakou informaci občas narazí v médiích nebo zprostředkovaně. „Většina populace si o Evropské unii jako o tématu vůbec nepovídá,“ doplnil. Podle ředitele ústavu na českou veřejnost fungují jednoduché slogany typu, že je EU byrokratická, nepřehledná či složitá.

Lidí, kteří jsou vyloženě prounijní, je v ČR zhruba 15 procent, uvedl Buchtík. Jsou ale disciplinovanějšími voliči. „Čtvrtina z těch, kteří skutečně půjdou volit, jsou prounijní, což nahrává liberálním proevropským stranám,“ řekl. Naopak vysloveně negativních vůči EU je zhruba 18 procent občanů. V celkovém poměru voličů budou tvořit zhruba desetinu, poznamenal Buchtík.

Negace je podle něj spojená zejména s tím, že jsou lidé naštvaní z domácích záležitostí. „U starších je to, jak se vyvíjí naše země od roku 1989. U mladších je to zase o tom, že nevidí šance do budoucna. Osobně cítí, že společnost je vůči nim nespravedlivá, a staví jim bariéry k tomu, aby mohli nějak fungovat a postupovat v sociálním žebříčku,“ řekl Buchtík.

Lidi, kteří jsou proti Unii, je podle Buchtíka nutné dělit na dvě skupiny. Větší část z nich je rozčarovaná a uzavřená sama do sebe, okolní svět ji příliš nezajímá. Menší segment lidí je pak skutečně antisystémových, krajně pravicových či levicových, kteří jsou schopni se aktivizovat.

K velkým tématům voleb podle něj patří životní prostředí nebo bezpečnost zejména globální. Veřejnost doufá v řešení terorismu, migrace, mezi zásadní problematiku ale patří také společná armáda nebo společný vývoj zbraní. Pro voliče je důležitá i kvalita potravin či léků.

Naopak ekonomika je pro českou veřejnost složité téma, míní Buchtík. Týká se to například dotací. „Mají punc toho, že je za nimi velká korupce, což veřejnost trochu překvapivě reflektuje, že to není problém Unie, ale jak to tady funguje,“ řekl.

Jen pro menší část lidí jsou tématem cestování, studium v zahraničí, podpora malého podnikání či záruka demokratické společnosti. „Je to důležité pro část lidí, kteří jsou vysokoškolsky vzdělaní, znají cizí jazyky, jsou častěji nakloněni Evropské unii. Častěji čtou noviny, analyzují informace, mají různé informační zdroje,“ popsal Buchtík.

V porovnání se Slovenskem či Polskem je pro české voliče nepříliš důležité téma zdravotnictví. Podle Buchtíka je to tím, že Slováci hodnotí své zdravotnictví výrazně hůř než Češi.

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční 24. a 25. května. Češi rozhodují o 21 europoslancích, kandidátky jsou jednotné pro celou republiku. Před pěti lety získaly ANO, ČSSD a TOP 09 se STAN po čtyřech europoslancích, KDU-ČSL a KSČM po třech europoslancích, ODS dva a Svobodní jednoho.