Kövér v rozhovoru uvedl, že je pro Maďarsko jednoduché řešení uprchlické krize. „Všechna pravidla Unie o ochraně hranic musejí být dodržována. Rezoluce maďarského parlamentu formuluje jasně – zajištěním hranice EU musí být obnoven původní zákonný pořádek,“ uvedl předseda maďarského parlamentu, podle něhož se některé státy změnily téměř v migrační cestovní kanceláře, čímž porušují i evropský zákonný pořádek. „Ze států schengenského prostoru jsou to například Rakousko a Itálie,“ uvedl následně příklad a dodal, že se s tím musejí momentálně potýkat Chorvatsko a Slovinsko, které na rozdíl od Rakouska a Německa do Evropy nikoho nezvaly, a k problému tak přišly jako slepí k houslím.

„Kvóty na přerozdělování migrantů jsou pro miliony lidí, kteří žijí v různých uprchlických táborech a v zemích postižených válečným konfliktem, něco jako zvací dopis,“ řekl dále a vysvětlil, že levicová část německé koalice doufá v nové potenciální voliče z řad migrantů, zatímco pravicová část koalice se snaží vyhovět potřebám velkokapitálu na hojnost pracovních sil. „To vše by mohlo být vnitřní záležitostí Německa, kdyby SRN nebyla součástí společné Evropy,“ poznamenal posléze.

„Ne každý přistěhovalec je terorista, ale každý terorista je přistěhovalec,“ řekl Právu dále Kövér s tím, že pokud má dobré informace, pak z pachatelů útoků v Paříži přinejmenším dva přišli do Evropy s migrační vlnou. „Jsou mezi nimi také potomci starší generace přistěhovalců, jež Evropa přijala a pokusila se je integrovat. Podle všeho neúspěšně,“ komentoval listopadové teroristické útoky a dodal, že se domnívám, že je Evropa na prahu rozpadu.

„Příčinou není pouze migrační krize, ale vnitřní morální a duchovní rozklad,“ řekl dále a připomněl, že se EU často odvolává na společné evropské hodnoty, které ale například žádné dokumenty ani neobsahují.

Dvě rozdílné koncepce EU

Podle něj v Evropě existují dvě rozdílné koncepce o její budoucnosti. „Jedna je koncepcí centralizovaných, řekněme evropských spojených států ovládaných bruselskou byrokracií, která by národy vymazala,“ řekl a dodal, že na druhé straně zůstal názor, že základem EU má být spolupráce národních států založených na křesťanských základech, a použil citát někdejšího francouzského ministra zahraničí a jednoho ze zakladatelů EU, Roberta Schumana. „Evropa bude buď křesťanská, nebo nebude,“ zopakoval Kövér jeho slova s tím, že není třeba vymýšlet něco nového a jen bychom se měli vrátit k výchozímu bodu.

Následně se Kövér vyjádřil i k Visegrádské čtyřce, kterou prý považuje za velmi důležitou a strategickou a je třeba ji udržet a zintenzivnit. „Společnou visegrádskou ochranu srbsko-maďarských hranic mohu označit za příjemné překvapení. Doufám, že jednou budou ve střední Evropě takové vztahy, že budeme moci mezi sebou slušně a upřímně urovnávat historické křivdy a názorové rozdíly, například kolem otázky menšin,“ poznamenal a uvedl, že se Česko ani Slovensko nikdy neměly stát členy Unie, protože částí našeho právního řádu je zákon vycházející ze zásady kolektivní viny.

Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.

„Pokud Evropa přijímá kolektivní vinu, o jakých společných hodnotách a zásadách hovoříme?“ podivil se a podotkl, že ho těší, že mezi politiky ČR a Německa došlo v uplynulých letech k dialogu, který dospěl k výsledkům směřujícím k vyřešení této otázky. „Podobný problém byl mezi Maďarskem a Srbskem, ale srbský parlament zákony podobné dekretům zrušil. Takže existuje pozitivní příklad, že tyto problémy lze překonat,“ dodal na závěr rozhovoru.