Obhájci zákazu klecových chovů argumentovali tím, že nosnice v klecích mají nevyhovující podmínky a trpí stresem a deprivací. Poukazovali také na to, že k zákazu přistoupilo například Německo nebo Rakousko a že obchodní řetězce samy chtějí od prodeje vajec z klecových chovů odstoupit k roku 2025. Odpůrci, k nimž patřil i ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD), namítali, že zákaz poškodí české chovatele vůči ostatním v EU a umožní dovoz levných vajec zejména z Polska a z Pobaltí.

Horní komora Parlamentu na popud svého zdravotního výboru vyzvala podobně jako Sněmovna vládu „k aktivnímu prosazování zákazu klecových chovů na úrovni EU“. Vyžádala si, aby ji kabinet o této věci informoval do konce března příštího roku. Ministr Toman poznamenal, že posun v tomto směru lze očekávat až za rok. ČR prosazuje zákaz chovu nosnic v klecích v rámci EU nejpozději od roku 2030. Podle senátora Zdeňka Hraby (STAN) by vláda měla připravit dotační program, který podpoří české chovatele nosnic v přechodu na bezklecové systémy s důrazem na zachování produkce vajec v ČR.

O zmírnění zákazu drezúry zvířat, které kvůli natáčení filmů prosazoval senátní zemědělský výbor, Senát nehlasoval. Podle senátorů by tento zákaz mohlo ministerstvo zemědělství zmírnit v prováděcích předpisech. Výbor tak neprosadil ani zvýšení odškodnění majitelům zrušených kožešinových farem na 4950 korun za norka. Zákon nadále počítá s odškodněním ve výši 3000 korun za norka a 3900 korun za lišku.

Novela zvyšuje na dvojnásobek, tedy až na jeden milion korun, pokuty za týrání zvířat. Důvodem je zpřísnění trestů vězení za tyto zločiny. Minimální pokuta za týrání zvířat v tzv. množírnách je novelou stanovena na 5000 korun a 10.000 korun podle míry provinění.

Ministerstvo zemědělství podle novely bude nově hradit obcím účelně vynaložené náklady, které budou spojeny s umísťováním týraných zvířat do náhradní péče. Novela mimo jiné zakazuje prodej psů, koček a primátů v obchodech se zvířaty.