„Já nejsem žádný ‚vlajkař‘. Nehalím si svůj profil do emotivních malůvek, když se někde stane neštěstí. Nedělala jsem to tehdy, nedělám to ani teď. Jestliže tentokrát – na rozdíl od vraždění v Paříži – nikdo v mém okolí neuznal za vhodné vyjádřit svou frustraci vystavením vlajky či jiného symbolu, mám pro to jen jediné vysvětlení: Tentokrát byla patrně suma smutku ve společnosti menší. A to si opět umím vysvětlit jen jediným způsobem: Společnost si na vraždění už zvykla. Jak zvrhlé,“ zkonstatovala Šichtařová úvodem.

Terorismus má podle ní jedno společné. „Nelegální imigraci těch, kdo nejsou skutečnými uprchlíky před skutečným nebezpečím,“ řekla. „Ještě před pár lety by bývalo stačilo neprodyšně a třeba za pomoci hrubé vojenské síly uzavřít vnější hranice Schengenu. Hlavní lákadlo ekonomické migrace, tedy státy jako Německo, Belgie, Francie a další, by tak bylo nedostupné, takže relativně ‚za vodou‘ by tím pádem byla celá Evropa,“ míní. Podle ní však tato logika již dávno neplatí. A také jsme si podle ní nevšimli, že nad Evropou se stahují nové mraky, které s imigrací bytostně souvisí. 

„Dlouho jedinou převážně islámskou zemí Evropy byla Albánie. V poslední době přibyly země nové: Kosovo a do jisté míry i Makedonie,“ zmiňuje Šichtařová. A právě kvůli etnickým sporům v Makedonii se ekonomka obává války. „Protože Evropská unie použije stejnou logiku, jakou použila v Kosovu, řekne, že makedonští Albánci mají právo na sebeurčení, a bude podporovat rozpad makedonského státu. Zda se k tomu stejně jako v případě Kosova připojí i USA, těžko soudit, protože Trumpova administrativa v tomto ohledu není tak snadno čitelná, jako byly americké administrativy předešlé,“ sdělila. 

Ve valné většině zemí EU dnes podle ní vznikají díky nezvládnuté imigrační politice podobné enklávy. „Dnes se Brusel tváří, že jednotlivé národní menšiny mají právo na sebeurčení. Je to falešný alibismus. Když se chtěli ‚sebeurčit‘ Britové a hlasovali o odtržení od EU, Brusel se najednou kupodivu tak smířlivě netvářil, a to přitom šlo o zcela jinou ligu ‚odtržení‘. Jsem náramně zvědavá, jak se bude Brusel tvářit, až si jednoho krásného dne kupříkladu převážně muslimská Paříž odhlasuje, že se chce národně sebeurčit a odtrhnout se od Francie,“ spekuluje Šichtařová.

Jak dodává závěrem, ona sama v takové pokrytecké Evropě nechce žít. „Evropská komise tento týden oznámila, že prý má plán, ‚který se neodmítá‘, jak přesvědčit zbývající členy EU, kteří ještě nejsou v eurozóně, aby do ní vstoupily. Plán má být představen příští týden. Tím by byla integrace dokonána. Iluze, že se nás salámová metoda netýká a že bychom si pak snad dokázali ochránit naše hranice, by definitivně padla. Chci, aby naše diplomacie tuhle nabídku na větší integraci, ‚která se neodmítá‘, tvrdě odmítla, ať už budou její technikálie jakékoliv,“ uzavřela jasně.

Původní text ZDE