„Uprchlíci budou do Evropy proudit dál, tak jako proudili posledních 60 let, to není nic nového,“ konstatoval host. Pánek odmítá totální uzavření Evropy, ale připouští, že je třeba regulovat příliv uprchlíků. Většina uprchlíků z Afriky jsou podle jeho názoru ekonomikými migranty z Nigérie, ale část z nich uniká před bestialitou radikální muslimské skupiny Boko Haram. Tito lidé by v Evropě měli mít právo na azyl. V podobném světle je třeba hodnotit afghánské uprchlíky.

Jistou šanci na řešení krize představuje dohoda s Tureckem, byť je nedokonalá. „Ta turecká dohoda, jakkoli porušuje některá lidská práva a Ženevské konvence, je alespoň pokusem nějak situaci řešit. Aby se toto řešení podařilo naplnit, EU musí na jih kontinentu poslat velké množství úředníků. Zatím je tam jen deset procent z přislíbených administrativních kapacit. Miliardář George Soros konstatoval, že by Evropa měla vydávat na 30 miliard dolarů ročně. Pokud to neudělá, v budoucnu zaplatí mnohem více.

EU kráčí pomalu, ale správným směrem

Svět musí dostat na srozuměnou, že je třeba žádat o azyl legální cestou. Při zvolení této cesty budou mít uprchlíci šanci uspět. Pokud zvolí nelegální postup, musejí počítat s tím, že zaplatí zbytečně tisíce dolarů a nakonec stejně skončí zpátky doma. To může fungovat jen v případě, že pomůžeme Turecku. Pánek v této souvislosti odmítá slova prezidenta Zemana, že nás Turecko vydírá. Kdyby nás opravdu chtělo vydírat, otevře stavidla a pošle k nám stovky tisíc lidí naráz. „Od prezidenta je to čirý populismus. Lidé chtějí slyšet takovéto jednoduché odsudky,“ konstatoval.

EU si ale musí ujasnit, jak se bude k uprchlíkům chovat dál. Podle Pánka dosud není jasné, že vše bude řešeno povinnými kvótami. „Tohle byl jen první výkop. Evropa kráčí pomalu, ale kráčí správným směrem. Naráží však na odpor menších zemí, které neustále jen říkají: nic, nic, nic. Dokud my sami tady ten problém nemáme, toto řešení tady nechceme,“ doplnil.

Podle hosta bychom si měli uvědomit, že uprchlíky nelze rozdělovat podle náboženství. Z hlediska mezinárodních smluv je přijatelné rozdělovat běžence jen podle toho, zda potřebují pomoc, či nikoliv.