Nejnovější přehled toho, co zajímavého zaregistroval v uplynulém týdnu ve světě médií, věnuje Petr Žantovský kompletně České televizi. Jednak přehlídkou toho, co unikátního nám v posledních sedmi dnech podle jeho slov zase předvedla, ale i kvůli petici či spíše otevřenému dopisu, který kabinetu Bohuslava Sobotky adresovali umělci. Vládu v něm vyzývají, aby přijala novely zákonů o České televizi a Českém rozhlasu. „Stávající způsob volby do rad médií veřejné služby přece není nic jiného než nebezpečné maskování snah lobbistů a některých politiků oslabit média a ovládat je,“ píše se v textu, jehož jednou z hlavních iniciátorek je advokátka Hana Marvanová z platformy Svobodu médiím, která údajně usiluje o nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků. Nejprve ale k těm highlightům, unikátním počinům, jichž se Česká televize dopustila.

Ten první byl k zaznamenání v nedělním pořadu Horizont ČT24. „V něm mě paní moderátorka Kateřina Etrychová neuvěřitelně zaujala tématem, které se týkalo informace, že v Japonsku zavádějí jakousi vlasteneckou výchovu. K tomu položila hostovi takovéto otázky: ‚Proč se Japonsko vrací k tradičním hodnotám? Je to znak rozkladu společnosti?‘ To je velmi zvláštní kombinace tvrzení či úvah. Podle nich, když se společnost vrací ke konzervativním, tedy tradičním hodnotám, tak se rozkládá. To je velmi podivuhodná konstrukce, která by mě opravdu nenapadla. Mám totiž za to, že když se společnost vrací k tradičním hodnotám, tak to znamená, že se naopak oživuje, revitalizuje, vrací se k tomu dobrému, k tomu ověřenému z minulosti, co se ukázalo jako životaschopné a brání se rozkladu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Šermují cizími slovy v přesvědčení, že tím budou lepší  

Připomíná, že rozklad je zpravidla způsobován rozpadem hodnot, rozpadem jakýchkoli společných rámců, etických či jiných, což pak způsobuje rozklad společnosti. „Každý sociální psycholog by to dokázal zdůvodnit vědecky, je to prostě tak. Předpokládám ale, že pro Českou televizi, respektive tu moderátorku ve jménu České televize, to asi neplatí. To tedy znamená, že návrat k hodnotám považuje Česká televize za syndrom úpadku. Dodržování hodnot je tedy z tohoto pohledu České televize špatně. Protože úpadek je špatně, tak z toho logicky usuzuji, že dodržování hodnot je také špatně. Tak přemítám, co bychom měli podle České televize dodržovat, když ne hodnoty, čeho bychom se měli držet. Jenom České televize? No to bychom dopadli velmi špatně. To by ta společnost byla opravdu ve velkém rozkladu,“ tvrdí mediální odborník.

Spíš to budí dojem, že redaktoři a moderátoři ČT vůbec nepřemýšlejí o tom, o čem mluví. „Když vypustí z pusy nějaký nesmysl, tak vůbec nedomýšlejí dosah těch tvrzení či tezí. Šermují cizími slovy, obzvlášť pan Borek je na to odborník. Ten vypustí z pusy v jedné větě dichotomie a schizofrenie a má za to, že to je synonymum, ačkoli se to vůbec nehodí ani do kontextu, ani samo k sobě. Prostě šermují cizími slovy, šermují rozmanitými vzdělanecky vyhlížejícími tvrzeními a tezemi a mají pocit, že tím budou lepší. Ale nebudou. Jako nebyl lepší pan Kalvoda, který byl znám tím, že v jedné větě použil asi sedm nebo osm cizích slov, takže mu vůbec nikdo nerozuměl, ale on měl pocit, že jako politik vypadá vzdělanecky. Pak na něj prasklo, že ani nemá to příslušné vzdělání, jimž se holedbal, a musel abdikovat,“ připomíná Petr Žantovský nechvalný konec předsedy ODA, jenž se po letech připomíná svou účastí ve vedení Kroměřížské výzvy, které nejen vybírá svého kandidáta na prezidenta, ale nedávno také vyzývalo k ústavnímu stíhání Miloše Zemana.

Politici čekají, že za lezení do střev ČT budou odměněni její přízní

Lituje, že na rozdíl od Jana Kalvody nemusí David Borek a jemu podobní abdikovat, protože nejsou voleni. „Mají nějakou pracovní smlouvu a my jako koncesionáři ho nejsme schopni odvolat. Bohužel, ani námi volení zástupci, kteří minulý týden prodloužili životnost Rady České televize o další rok schválením její výroční zprávy, čímž dali na vědomí, že buďto jim je dění v České televizi lhostejné, nebo mu nerozumějí, nebo ho podceňují, nebo naopak přeceňují. A mají pocit, kdyby si náhodou kriticky vyšlápli na Českou televizi, tak se jim to vrátí v příštích parlamentních volbách. Mají pocit, když budou náležitě lézti České televizi do střev, že se jim Česká televize odvděčí svojí přízní, a mají pocit, že ta přízeň něco znamená. Mají pocit, že na ty pořady někdo kouká, že mají nějakou sledovanost,“ upozorňuje mediální analytik, proč se politici České televize bojí jako čert kříže.

Další úžasný výkon předvedla veřejnoprávní televize v pondělním pořadu 90´ ČT24, kde pro změnu rozjela velice agresívní protipolskou kampaň v návaznosti na srocení lidí v ulicích u příležitosti výročí vyhlášení výjimečného stavu generálem Jaruzelským v prosinci roku 1981. „A také v návaznosti na to, že minulé parlamentní volby vyhrála polská pravice a levici, která se nepodílí na vládnutí, se to nelíbí, a proto vyvolává protestní akce, posilována panem Tuskem, velkým přívržencem těchto snah v Evropském parlamentu. Česká televize tomu pro mě z těžko pochopitelných důvodů tleská a vytváří dojem, že v Polsku dochází minimálně k něčemu, k čemu docházelo za časů Solidarity, za časů našeho Listopadu a těch rozmanitých převratů na sklonku osmdesátých let. Vytváří tím dojem, že Polsko je na nohou. Není tomu tak. Polsko je na nohou jenom velmi zčásti, ta část, která prohrála minulé volby,“ vysvětluje Petr Žantovský.

Není možné vytvářet dojem, že v Polsku zavládla diktatura pravice

Připomíná, že je to úplně stejné jako u nás, kde demonstrují proti Miloši Zemanovi ti, kteří volili Karla Schwarzenberga. „Je to pochopitelné, na tom není nic zvláštního, je to tak správně. Bylo by divné, kdyby neprotestovali ti, kteří byli poraženi. Ať protestují, příště budou třeba protestovat ti stávající vítězové, pokud vyhraje druhá strana, to je klidně možné, o tom je demokracie. Bylo by špatné si říkat, že to není správně. Ale není možné, aby z toho Česká televize dělala celonárodní polské téma a vytvářela dojem, že v Polsku zavládla nějaká diktatura pravice, která si tam zcela po svém zachází s veřejnoprávními médii, s Ústavním soudem a kdejakými jinými institucemi. Tak to prostě není a také se v pondělí v Devadesátce jeden polský novinář a bývalý český velvyslanec v Polsku shodli na tom, že to vůbec žádný problém není, jak z toho Česká televize dělá,“ podotýká mediální odborník.

Hodnotili to jako úplně standardní situaci, k níž v Polsku dochází, přičemž když se předtím ujala moci levice, Občanská platforma Donalda Tuska, tak udělala v podstatě to samé. „Tedy kádrová opatření, výměny na důležitých politických postech podle svých politických nebo stranických receptů. Tam je to prostě úplně normální a běžné. To, že se to části společnosti nelíbí, je jasné. Předtím zase konzervativní voliči, jejichž favorité byli poraženi, protestovali proti tuskovcům. To je úplně normální. Ale Česká televize z toho dělá tak trochu oživlou mrtvolu, což je velmi prapodivné. Ještě prapodivnější je, že moderátor toho pořadu Tomáš Drahoňovský prohlásil, že je vlastně špatně, že se Polsko dnes neorientuje na Brusel, ale na Spojené státy, cituji ‚zejména po vítězství Trumpa‘,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

ČT chce mluvit Japoncům do výchovy a USA do volby prezidenta

Přitom skutečnost, že se Polsko orientuje na Spojené státy, je známa dlouho a jde o setrvalý stav, který je dán mimo jiné polským postavením vůči Rusku. „Ale také tím, že Polsko je jedna z nejsilnějších zemí v Evropě, ale Evropská unie na Polsko kašle, a tak to hledá oporu v jiných silných spojencích. Jestliže Polsko dnes má polovinu obyvatel, co Německo, tak je to skutečně velmi silný stát, na který je ovšem pohlíženo skrz prsty jako na přivandrovalce, jako na druhorychlostní Evropu. A Polákům se to nelíbí, že z Bruselu chodí kontrolní úderky, jestli se u nich dostatečně dodržují demokratické principy. No komu by se to líbilo? To se přece nesmí mezi zeměmi, které si navzájem jedna druhé váží, to není vůbec myslitelné, ale Brusel to dělá. Tak kam se má tedy Polsko obrátit? Buď do Moskvy, nebo do Washingtonu. Do Moskvy to z historických důvodů nejde, tak do Washingtonu,“ poukazuje mediální analytik.