Sněmovna asi schválí novelu posilující kybernetickou bezpečnost. Zákon se zřejmě bude vztahovat i na správce a provozovatele informačních systémů v energetice nebo v dopravě.

Existenci veřejné prospěšnosti předpokládá občanský zákoník, který je účinný od ledna 2014. Získání statusu a jeho využívání však dosud není možné. Změnit to mohl už před čtyřmi roky podobný zákon, senát jej ale odmítl. Většina senátorů se v roce 2013 přiklonila k názoru, že úprava by zatížila soudy, které o právu na zápis rozhodovaly.

Kritici poukazovali na to, že by status mohly získat prakticky všechny neziskové organizace bez ohledu na to, jak jsou financovány

Ministerstvo spravedlnosti v novém návrhu znovu počítá se zapojením soudů. V ČR nyní působí přibližně 125 000 subjektů, které by mohly status veřejné prospěšnosti získat. Ministerstvo ale věří, že soudy takový počet žádostí zvládnou.

Status by mohly dostat subjekty, které se věnují výhradně činnosti přispívající k „dosahování obecného blaha “ – což je podle návrhu například humanitární pomoc, práce s dětmi, ochrana živočichů, kulturního dědictví či lidských práv.

Kritici poukazovali na to, že by status mohly získat prakticky všechny neziskové organizace bez ohledu na to, jak jsou financovány a jaké aktivity provozují. Například poslanec ODS Jan Zahradník naznačil, že by se veřejně prospěšnými mohly stát i organizace, které trvale brání realizaci stavby ve veřejném zájmu. Zákon také neupravuje benefity typu daňových úlev, které by organizace zapsané v rejstříku mohly získat.

Mezi zákonné podmínky pro zápis do rejstříku patří bezúhonnost lidí rozhodujících o veřejně prospěšné organizaci, nabytí majetku z poctivých zdrojů a hospodárné využívání jmění. Návrh určuje i povinnosti ohledně transparentnosti hospodaření organizací. Umožňuje jim podnikat, zisk by ale směly využít jen k veřejně prospěšnému účelu.

Sněmovna asi schválí novelu posilující kybernetickou bezpečnost

Zákon o kybernetické bezpečnosti se asi bude vztahovat i na správce a provozovatele informačních systémů v energetice nebo v dopravě. Předpokládá to novela, kterou sněmovna s největší pravděpodobností schválí na dubnové schůzi. Její zamítnutí v dnešním druhém čtení nikdo nenavrhl. Poslanec ODS Martin Novotný požaduje úpravu ohledně zabezpečení vzdálených úložišť.

Dolní komora by měla novelu schválit s pozměňovacím návrhem bezpečnostního výboru, kterým vznikne samostatný úřad pro kybernetickou bezpečnost. Nyní spadá pod Národní bezpečnostní úřad.

Nový Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost má zakládat vládní zmocněnec pro tuto oblast Dušan Navrátil, který skončil v čele Národního bezpečnostního úřadu. V něm ho vystřídal někdejší ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Lang.

Předloha ve vládním znění přejímá evropskou směrnici a počítá s tím, že nově zahrnuté skupiny subjektů budou muset přijmout odpovídající kroky, aby zabránily možným bezpečnostním rizikům. Případné kybernetické incidenty budou povinně oznamovat bezpečnostnímu úřadu. Týkat se to bude podle novely také klíčových poskytovatelů digitálních služeb, například platforem pro elektronické obchodování a vyhledávače.

Evropská směrnice má zajistit v Unii společnou úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů, které představují jeden ze základních prvků fungování vnitřního trhu Evropské unie. Do právních předpisů členských států se musí směrnice začlenit nejpozději v květnu příštího roku.