Maximální nájemné má stanovit vyhláška. Počítá s tím návrh nařízení o programu Výstavba a využití peněz na sociální a dostupné byty, který sepsalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Předpis by měl platit od dubna, kabinet ho ale zatím neprojednal. Resort práce má k návrhu vážné výhrady. Týkají se sociální práce a posuzování potřebnosti.

Sociální byt by podle podkladů k nařízení potřebovalo 62 000 až 65 000 domácností, u kterých se projevilo takzvané tržní selhání. Na běžném trhu se jim nedaří kvůli nízkému příjmu a dalším znevýhodněním najít přiměřené bydlení. Podle sociologů žije v přelidněném a nekvalitním bytě či v nouzovém ubytování na 105 500 lidí.

MMR spočítalo, že by na výstavbu nových sociálních bytů pro potřebné byla nutná částka nejméně 76,24 miliardy korun bez DPH v cenách roku 2017. Ministryně Klára Dostálová (ANO) už dřív oznámila, že by ročně měly být na dotace k dispozici dvě miliardy korun.

„Uvažované dvě miliardy by v případě výstavby objektů pro sociální bydlení o 12 bytových jednotkách umožnily vznik zhruba 1 250 bytů ročně, v případě rekonstrukcí pak asi 1 400 bytů ročně,“ uvedlo MMR. Podle něj by se pak z úvěrů za další miliardu dalo pořídit asi 600 až 800 bytů.

Podle zprávy o plnění 15 vládních opatření pro boj s chudobou by letos měla být suma na dotace a úvěry nižší. „Rámcová alokace pro rok 2019 je jedna miliarda korun, respektive 650 milionů korun pro sociální byty a 350 milionů korun pro dostupné byty,“ uvádí zpráva.

Program Výstavba by se měl podle návrhu spustit v dubnu. O peníze by mohly žádat městské části, obce či svazky obcí. Za určitých podmínek by mohly dostat částku na celé náklady. Vzniknout by měly byty o velikosti 23 až 120 metrů čtverečních, a to v sociálním, dostupném či smíšeném domě. V sociálním domě by mohlo být nejvýš 12 sociálních bytů s koupelnou s umyvadlem a vanou či sprchou, toaletou a kuchyní s linkou s vařičem a troubou. V sociálním domě by byl také domovník a sociální pracovník.

Byty za dotace by měly potřebným sloužit minimálně 20 let. Žít by v nich měli lidé či rodiny, jimž s dávkami na bydlení po zaplacení normativních nákladů nezbývá ani 1,6násobek životního minima a kteří nedokážou přiměřený byt sami získat. Jednotlivci by tak teď nezůstalo na měsíc víc než 5 456 korun, dvojici 9 552 korun, samotnému rodiči s dítětem do pěti let 7 808 korun, rodičům s osmiletým a šestnáctiletým potomkem 16 896 korun a rodičům se třemi dětmi ve věku pět, osm a 16 let pak 19 680 korun.

Nájemnící sociálního bytu se museli zavázat, že budou přijímat sociální práci. Nájemní smlouva se má uzavírat na dobu určitou, a to nejvýš na dva roky. Dá se pak případně prodloužit. Maximální nájemné by stanovila vyhláška. Dostupné byty by pak měly být za obvyklé nájemné v daném místě.

Vládní nařízení sociální práci neupravuje. Bude záviset na obcích, jak ji zařídí. Ministerstvo práce má k úpravě výhrady. Vadí mu mimo jiné to, že chybí postup pro ověření tržního selhání i povinná sociální práce.

Pokud žadatelé o peníze splní podmínky a dodají všechny podklady, fond s nimi uzavře smlouvu o poskytnutí dotace do půl roku od doručení žádosti. Do jednoho roku pak musí příjemce začít částku čerpat. Podobně se má postupovat u úvěru. Ten může být až do výše celých nákladů, splácet se dá nejvýš 30 let s fixní úrokovou sazbou nejméně jedno procento. Doba splácení se dá prodloužit až na 45 let. Výstavba musí skončit do pěti let od uzavření smlouvy, modernizace bytů do tří let.

Babišova vláda v programovém prohlášení slíbila zákon o sociálním bydlení. Od záměru ale ustoupila a rozhodla se pro dotační program. MMR v podkladech k nařízení hodnotí tři varianty postupu – nedělat nic, mít dotační program a přijmout zákon o sociálním bydlení. Resortu pod vedením ANO vycházejí jako nejvýhodnější řešení dotace. Normu by prý bylo složité prosadit, stát by podle ní musel zaplatit celé sociální bydlení a nebylo by zajištěno rozmístění potřebných.