Starosta obce Velký Týnec: Evropskou unii potřebujeme

29.05.2014 11:36 | Zprávy

Z historicky nejnižší volební účasti je Petr Hanuška (KDU-ČSL) znechucen. „Jako by se vytrácelo to nejpodstatnější – Evropa je náš společný domov, prostor k volnému pohybu jeho obyvatel, ke svobodnému obchodování.“ Jaký je ale jeho názor na přijetí eura? Původním povoláním je učitel, a tudíž jsme se zevrubně věnovali především školství. Řeč byla ale i o hospodaření jedné z nejdynamičtěji se rozvíjejících obcí v Olomouckém kraji a investicích, které radnice plánuje.

Starosta obce Velký Týnec: Evropskou unii potřebujeme
Foto: archiv starosty
Popisek: Petr Hanuška, starosta obce Velký Týnec

Pane starosto, máme za sebou eurovolby. Jak se díváte na jejich výsledek? A co říkáte na historicky nejnižší volební účast?

Pokud se na jejich výsledky dívám optikou strany, jejímž jsem členem, musím vyjádřit spokojenost. Pokud k tomu připočítám evropský lidovecký volební potencionál, musí být mé hodnocení ještě optimističtější. Problematické tendence, o kterých se v těchto dnech píše a které by mohly negativně ovlivnit život v evropském prostoru, nedokáži přesně vyhodnotit. A nízká volební účast? Víte, běžný volič vnímá Brusel, evropskou politickou výkonnou moc jako něco, co je hodně vzdálené, na co nedosáhne, co nedokáže ovlivnit. Těžce se orientuje v tom, co se o Evropě dozvídá z médií, z kampaní politických stran. Do velké míry je z toho i znechucen. Jakoby se vytrácelo to nejpodstatnější – Evropa je náš společný domov, prostor k volnému pohybu obyvatel, ke svobodnému obchodování. Prostě to, co padlo ve chvíli, kdy se slavnostně přestřihly dráty a kdy se obyčejný člověk radoval z faktu, že je na tom stejně svobodně jako ten, který si tu volnost užíval na druhé straně. 

Současné eurovolby budou již třetí v historii Česka a nedávno jsme si připomněli 10 let od vstupu do Unie. Jak hodnotíte naše desetileté členství?  Myslíte si, že Evropská unie je společenství, které potřebujeme?

Byl jsem ten, který velmi nadšeně přivítal začlenění naší země do evropské rodiny. Nechtěl jsem slyšet i to negativní, co je s tím spojeno. Určitou svázanost, která někdy nabývá absurdních rozměrů. Zda je způsobena poněkud problematickou bruselskou legislativou, nebo je výsledkem naší zkreslené interpretace, to opět nevím. Přiznám se, že se snažím držet od těchto zapeklitostí určitý odstup a vzpomenout si na to, proč jsem evropskou náruč vítal. Jako volný svobodný demokratický prostor, v němž vládne společný zájem na obyčejném lidském porozumění, na jeho společné ochraně, na jeho dynamickém ekonomickém rozvoji. A přes všechny dosavadní kotrmelce svůj názor neměním – ano, Evropskou unii potřebujeme – při zachování národní specifičnosti a zdravém lidském rozumu.

A jak se stavíte k přijetí eura? Jaký termín je podle vás reálný?

To je strašně těžká otázka. Stejně jako můj volič i já se zmítám v průvanu informací pro a proti. Jednou si říkám, chvála Bohu, že máme starou korunu, jindy zase vyhlížím časy, kdy budeme platit stejnou měnou jako Evropané. Když si o tom povídám s lidmi, kterých se to v jejich obchodech bezprostředně týká a chci slyšet plusy a minusy, zaznějí různé argumenty.

Nejprve tedy uvedu ty kladné. Již dnes většina mezinárodních transakcí či plateb za zboží v obchodních vztazích probíhá v eurech, českou korunu většina okolí neakceptuje. Použití eura vede k omezení bankovních nákladů, k jednoduššímu pohybu kapitálu. Některé země raději investují v eurozóně. Podnik, který obchoduje s cizinou, dnes podléhá neúměrným rizikům finančních minusů z kurzových ztrát. Případné kurzové zisky zase dává do výsledku a daní je. Většina surovin a energií je stejně vázána na cenu v jiné měně, než je koruna (EUR, USD). Při přijetí eura nehrozí, nebo se prakticky minimalizuje riziko znehodnocení vkladů. Na podzim ČNB skokem devalvovala českou korunu o cca 8 %, což do jisté míry okamžitě znehodnotilo korunové vklady i občanů. Příkladem kladného působení eura je Slovensko, kterému ekonomicky prospělo a prakticky dohání kupní silou i zahraničními investicemi naši zemi.

K minusům patří určité riziko krátkodobého zvýšení cen, nezvyk obyvatelstva na cizí měnu, který je navíc podpořen strašením některých ambiciózních politiků. Na stanovení přesného termínu si opravdu netroufám…

Pro mnohá města a obce jsou dotace důležitým zdrojem příjmu. Jste vy osobně jejich zastáncem, nebo nadělají podle vás více škody nežli užitku? A jaké je vaše úspěšnost v jejich čerpání?

Neměl bych si stěžovat. V čerpání dotací jsme dlouhodobě úspěšní. Snažíme se vyhovět všem kritériím, které na nás jednotlivé programy kladou. Spolupracujeme s profesionální firmou, která má na přípravu žádostí, monitorování plnění dotačních podmínek a na jejich vyhodnocování speciálně vycvičený tým. Pokud bych měl tu moc a mohl rozhodnout, dal bych však přednost přímým financím plynoucím z rozpočtu této republiky do obecní pokladny.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Kateřina Synková

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. byl položen dotaz

Budoucnost

Vážený pane Bartoši, dokázal jste nevídané a podle mě jste jeden z nejlepších politiků u nás. Zajímalo by mě, co máte v plánu dál? Funkci předsedy jste složil. Zůstanete ale i nadále v politice? A neuvažoval jste o kandidatuře na prezidenta?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivan Hoffman a co je nutné: Porazit cenzory i byrokraty, vzít rozum do hrsti

4:44 Ivan Hoffman a co je nutné: Porazit cenzory i byrokraty, vzít rozum do hrsti

POHLED IVANA HOFFMANA „Vždy zde bude strach, že slovo změní svět. Současně zde vždy bude víra, že um…