Vláda v příštích letech počítá s navýšením rozpočtu BIS o desítky, maximálně stovky milionů korun. V posledních letech rozpočet služeb dosahuje 1,1 až 1,2 miliardy korun.

Dnes není riziko útoků větší než dřív

„Současný premiér, který teď horuje pro navyšování rozpočtu Bezpečnostní a informační služby, to mohl udělat dávno, kdy jsme žádali o navýšení rozpočtu a kompetencí a kdy byl ministrem financí,“ připomněl generál. Nemyslí si, že by dnes bylo riziko teroristických útoků v Evropě o tolik vyšší než před pár lety, kdy islamistická teroristická skupina v roce 2004 způsobila  sérii koordinovaných teroristických útoků ve španělském Madridu, při nichž bylo zabito 191 lidí a dalších 2 057 zraněno, nebo v roce 2005 v Londýně, kde si teroristické útoky islamistů v metru a autobuse vyžádaly přes padesát obětí a sedm set zraněných.

Politici melou nesmysly a moc dobře to vědí

Generál Randák tvrdí, že politici nejen využívají populisticky dnešních obav před islámským radikalismem, ale navíc neříkají občanům pravdu. „Navyšování kompetencí a rozpočtu by mělo jít ruku v ruce s vyšší kontrolou tajných služeb. V  diskusi na Radiožurnálu šéf bezpečnostního výboru sněmovny Roman Váňa tvrdil, že služby jsou kontrolovány vládou, parlamentem. Mele nesmysly a ví to moc dobře. Ale není jediný, dělají to všichni politici. Kdysi mi jeden předseda této komise doslova řekl: přišli jsme na BIS, dostali jsme plato chlebíčků, a jak jsme duševně prázdní přišli, tak jsme duševně prázdní odcházeli, protože jsme se nic nedozvěděli. Politická kontrola není žádná kontrola, ta musí být nezávislá,“ oponuje Randák, protože podle zákona nemají ani členové komise pro kontrolu BIS právo na žádné významné informace.

„Nemohou kontrolovat, co služba dělá. Její ředitel řekne, že na to nemají nárok, že není oprávněn je s tím seznamovat. To pak není žádná kontrola,“ vysvětlil bývalý šéf tajné služby, že dokud nebude jasné, co služba dělá, nemá cenu jí dávat další peníze. Navíc se domnívá, že služby mají peněz dost, jen s nimi špatně hospodaří. „To je hlavně případ BIS. Byla vždycky známá tím, že na výplaty výkonné složky, analytiků a operativců, šlo méně peněz než na zabezpečovací složku, týlaře, ekonomy, právníky. Dá se ušetřit, když se změní struktura tajných služeb, bude tam peněz dost,“ je přesvědčen Karel Randák, že žádná služba v České republice nepotřebuje tolik lidí v zabezpečovací části.

Obyčejný člověk nemá jistotu, že nové pravomoci služba nezneužije

Bývalý šéf tajné služby se usmívá nad ujišťováním mluvčího BIS, že zvyšování pravomocí , které nově umožní získat přístup k informacím o klientech bank nebo o telefonních číslech, služba nebude zneužívat, novou pravomoc prý využije jen u velkých případů. „Ale kdo bude rozhodovat, co je velké a co malé? Kdo zaručí, že to nebudou zneužívat proti soukromým osobám a malým podnikatelům?“ ptá se Randák a argumentuje tím, že do živých svazků nemá nikdo další přístup. A argument, že například odposlechy budou podléhat rozhodnutí soudců, odbyde jen mávnutím ruky. „Byli jsme milionkrát svědky, kolikrát to bylo zneužité. Obyčejný člověk prostě nemá jistotu, že nové pravomoci služba proti němu nezneužije,“ konstatuje dobrý znalec tohoto prostředí.