Jako první zmínil Hrad odtajněnou část zprávy Vojenského zpravodajství. Prezident republiky Miloš Zeman si prý v této záležitosti za svými slovy i nadále stojí. Hradní web proto uveřejnil odtajněnou část informace Vojenského zpravodajství k tzv. kauze Novičok.

Prezident republiky byl na základě zadání, které obdržely zpravodajské služby, informován Vojenským zpravodajstvím o případu, kdy bylo ve VVÚ s.p. v roce 2017 legálně mikrosyntézou vyrobeno několik miligramů směsi, která obsahovala látku A-230, označovanou jako novičok, stojí v textu.

„Po testování byl vzorek zničen. Podle dostupných informací šlo o jinou látku ze skupiny novičok, než jaká byla použita při útoku v britském Salisbury,“ zdůraznil na svém webu Hrad a dodal, že Česká republika nemá nic společného s případem otravy nervově-paralytickou látkou v britském Salisbury.

Jako druhou podstatnou informaci pak Hrad uvedl, že rozhodující v celé záležitosti je, zda „novičok“ v laboratorních podmínkách vyrobili, ať již chemickou reakcí nebo syntézou chemických látek, neboť i syntézou lze „novičok“ vyrobit. „K tomuto závěru nás vedou jak část VI bod 7 Kontrolní přílohy Úmluvy, který pod pojem výroba zahrnuje i syntézu chemických látek, tak část IX bod 1 Kontrolní přílohy Úmluvy, který syntézu považuje za způsob výroby chemické látky,“ stojí ve vyjádření.

Nezapomněl ani podrobné informace, že věc je předmětem úpravy v těchto předpisech: a) v Úmluvě o zákazu vývoje, výroby a použití chemických zbraní, vyhlášené pod č. 14/2009 Sb.m.s. (dále jen „Úmluva“), b) v zákoně č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní (dále jen „zákon“), c) ve vyhlášce č. 208/2008 Sb., kterou se provádí zákon o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní (dále jen „vyhláška“).

„Podle čl. II bodu 12 písm. a) Úmluvy výrobou chemické látky je prý její tvorba chemickou reakcí, podle § 2 písm. g) zákona výrobou stanovených látek je jejich vytváření chemickou reakcí. „Úmluvou i zákonem je zakázáno vyrobit, nabývat, hromadit nebo přechovávat chemické zbraně, přičemž Úmluva i zákon za určitých okolností umožňují chemické látky uvedené v seznamu 1, tj. látky jinak zakázané, vyrábět, nabývat, přechovávat nebo používat, a to zejména pro účely výzkumné, lékařské a farmaceutické,“ objasňuje zpráva.

Úmluva v části VI Kontrolní přílohy, v níž jsou stanoveny činnosti nezakázané touto Úmluvou, podle informací Hradu umožňuje výrobu chemických látek uvedených v seznamu 1 nepřevyšujících 10 kg za rok pro ochranné účely, přičemž malovýrobní objekt schvaluje smluvní stát, dále umožňuje výrobu chemických látek uvedených v seznamu 1 v množství větším než 100 g za rok pro výzkumné, lékařské nebo farmaceutické účely, přičemž malovýrobní objekt schvaluje smluvní stát.

Zároveň tato část VI Kontrolní přílohy Úmluvy prý umožňuje syntézu chemických látek uvedených v seznamu 1 pro výzkumné, lékařské nebo farmaceutické účely v množství menším než 100 g za rok, a to v laboratořích, které nepodléhají informační povinnosti vůči mezinárodním institucím a jejich kontrole (Úmluva ani zákon a vyhláška pojem „mikrosyntéza“ neznají).

Původní zdroj ZDE.

„Vyhláška v § 4 upravuje v zásadě totéž, co jsme uvedli o obsahu Úmluvy, avšak jde-li o nebezpečné látky, jejichž souhrnná výše nepřevýší 100 g za rok, spojuje s nimi pojem výroba, a nikoliv pojem syntéza, který je uveden v Úmluvě,“ uzavřel.