Daňoví poplatníci v Německu i dalších západoevropských zemích nevěří svým očím. Jak píše britský deník, jejich peníze často nejdou jen chudým a potřebným, ale spíš mazaným a podvodným. Dánské úřady před nedávném odhalily, že šestatřiceti džihádistům Islámského státu posílaly peníze i dávno poté, co opustili zemi a účastnili se války v Sýrii. Strůjce teroristických útoků v Berlíně zase vystupoval pod osmi různými jmény a pobíral díky tomu stejný počet sociálních dávek.

Tunisanu Anisu Amrimu stačilo upravit si účes, přistřihnout své vousy a přemístit se z jednoho německého města do druhého a místní úřady mu na falešný pas pravidelně vyplácely štědré sociální dávky. Amri se mezitím snažil prostřednictvím internetu spojit s Islámským státem a dozvědět se, jak by měl zkonstruovat bombu, která by zabila co nejvíce německých daňových poplatníků, z jejichž peněz si dlouhé měsíce užíval zahálčivý život.

Že jeho případ není zdaleka ojedinělý, potvrzují zprávy ze čtvrtmilionového dolnosaského města Braunschweig. Podle zjištění místních úřadů zde došlo za poslední měsíce k přibližně třem stovkám zneužívání pobírání sociálních dávek ze strany uprchlíků. Z dosavadního vyšetřování zatím vyplývá, že mohlo být doslova „vyhozeno z okna“ více než 4,2 milionů eur, které byly přesunuty z kapes daňových poplatníků do kapes podvodníků ze zemí třetího světa.

Radní města zřídili zvláštní vyšetřovací komisi, která by měla vše objasnit a zabránit, aby se něco podobného opakovalo. Jeden z podvodníků údajně používal dvanáct různých identit, na které mu byly měsíčně vypláceny tisíce eur. Z dosavadního vyšetřování vyplývá, že za masovým zneužíváním dávek stojí zejména somálští uprchlíci, kteří se do města dostali v rámci masové migrační vlny v loňském roce. Změnit by vše mělo zavedení kontrol pomocí otisků prstů.

„Tito lidé se prostě registrovali pod různými jmény hned několikrát. Dělo se tak přitom se stále stejnými úředníky, kteří byli přetažení a nedokázali tyto podvody odhalit,“ cituje Express předsedu komise Joerna Memengu s tím, že zaměstnanci úřadu museli v té době registrovat denně přes 2000 lidí. Každý nově příchozí žadatel o azyl obdržel měsíčně 135 eur jako kapesné a dalších 216 eur na nákup nezbytných potřeb.