Pro ilustraci byl přeložen jeden z článků v hlavním deníku Žen-min ž’-pao, jehož název by bylo možné přeložit jako Lidový deník. Číňané se v něm dočtou, že čeští vysokoškoláci dychtí po informacích z 19. sjezdu Komunistické strany Číny a v rámci dne otevřených dveří na čínské ambasádě v Praze hledají informace o tom, jak se Česká republika může zapojit do projektu tzv. Nové hedvábné stezky – pevninské obchodní trasy z Číny přes střední Evropu až do Evropy západní.
Den otevřených dveří se na čínském velvyslanectví odehrál 26. října a mladí čínští diplomaté na něm vysvětlovali vysokoškolákům z Brna, Olomouce a dalších měst, že Čína je mírumilovná země, která netouží po světovládě. Jen rozvíjí socialismus čínského typu.
„Otevře se Čína po 19. sjezdu ještě více zahraničním investicím?“ zeptala se Sabina, studentka oboru finančnictví. Sabina doufá, že se po absolvování univerzity bude moci věnovat práci v oboru investic a obchodu mezi oběma zeměmi. „Čína pro turisty z 51 zemí včetně Česka a Polska zavedla bezvízový tranzitní režim pro Peking s platností na 72 hodin.“ – Když skončila prezentace konzula Čchin Lianga, pravila Hana, studentka oboru čínská filologie na UP v Olomouci: „To je skvělé opatření! Nyní když budu cestovat přes Peking, můžu využít těch 72 hodin na to, abych ochutnala místní jídla, prohlédla si Zakázané město či Letní palác,“ psal čínský deník.
Studenti se dále dozvěděli, že v roce 2016 dostalo 183 českých studentů možnost studovat v Číně. Čína hodlá v zemích zapojených do projektu Nové hedvábné stezky rozšiřovat stipendijní programy. Student Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích se údajně chystá do Číny na studium magisterského oboru.
„Sledujeme Čínu a toužíme po tom, porozumět poselství 19. sjezdu. Tato událost, pořádaná čínským velvyslanectvím, přichází neobyčejně vhod. Pomohlo nám to, abychom si udělali trochu jasno v hlavní náplni 19. sjezdu. Informační hodnota přednášek byla veliká a forma byla živá a pestrá,“ řekl novinářům podle deníku Škoda.
Studenti se prý sháněli po brožurách s projevem čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, zajímali se o problematiku Tibetu, ale také o čínské umění.
„Jakým směrem se bude ubírat čínská zahraniční politika po 19. sjezdu?“ „Jak Čína vyvine na mezinárodní scéně ještě pozitivnější účinek?“ – tak se stále vyptávali čeští studenti, obklopivší Tuan Wej-sina z politického oddělení velvyslanectví, který plnil úlohu moderátora, pokračoval list.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
