„Často slyším povzdech, že lidem chybí víra. Zajímalo nás, jak si v očích veřejnosti stojí ti, kteří mají povinnost víru mezi lidmi šířit. Budete se divit. V naší největší římskokatolické církvi letos probíhá na popud papeže Františka dialog mezi věřícími na téma ‚život a poslání církve‘. A výsledky jsou zarážející: Římskokatoličtí kněží vedou ovečky ve víře tak, že věřící požadují například zrušení povinnosti chodit v neděli do kostela nebo zrušení hábitu a celibátu kněží. A na mších chtějí mávat rukama a tleskat,“ poznamenala Bobošíková.

„Málokomu unikla výměna v čele české katolické církve. Arcibiskup Jan Graubner nahradil Dominika Duku. Úřadu se ujal při slavnostní bohoslužbě v katedrále svatého Víta. ‚Chci se soustředit na normální život církve zdola. Na křesťanský život v rodinách a ve farnostech‘, popsal své plány Graubner. Zároveň uvedl, že církev má plno chyb a dokonce se v ní řeší i skandály. A upozornil i na klesající počet duchovních,“ dodala Bobošíková.

„Po schválení zákona o církevních restitucích, který vrátil církvím nemovitosti a další majetek znárodněný po roce 1948, a poté, co samotné katolické církvi přisoudil finanční náhradu ve výši 47 miliard 200 milionů korun, se zdá, že důvod k pesimismu není. Navíc, když víme, že do roku 2030 bude stát kromě finanční náhrady ještě církvím přispívat na podporu jejich činnosti. Materiálně by se tedy zdálo, že církve včetně katolické mohou už mnoho let a bez obav z budoucnosti svobodně a plnohodně rozvíjet svou činnost. Pokud se podíváme, co si myslí věřící o životě a poslání katolické církve, obáváme se, že důvod k pesimismu je. Z diskuse mezi věřícími, kterou minulý rok vyhlásil papež František, vyplývají obtížně uvěřitelné informace. Jak tedy vidí věřící katolickou církev v České republice? Co od ní očekávají? A jsou jejich názory i návrhy s učením katolické církve a s jejími pravidly? Vzhledem k tomu, že v naší zemi už církve působí 32 let svobodně a od roku 2013 jsou navíc vyztuženy injekcí církevních restitucí, dalo by se očekávat, že věřící budou mít v základních otázkách jasno. Ale realita, ta je poněkud jiná,“ zmínila Bobošíková.

„Tak například věřící z diecéze populárního televizního biskupa Tomáše Holuba by zrušili povinnost chodit v neděli do kostela. Katolická církev by podle nich měla zavést dobrovolný celibát pro kněze, ženy světit na kněžky a měla by být milosrdnější k předmanželským vztahům. Neboli: Pan farář s milenkou či žena, katolická farářka, by měli začít vysvětlovat, že sexuální život před uzavřením církevního sňatku není hříšný. Věřící by rovněž chtěli v Otčenáši zaměnit prosbu ‚Neuveď nás v pokušení‘ za ‚Proveď nás pokušením‘. To ale nepoužívají katolíci. Pokušením nás provádějí mystici. Pokud jde o výběr biskupů, neměl by je vybírat papež ve Vatikánu, ale jejich výběr by měl být transparentní a věřící by měli mít možnost jej ovlivňovat,“ dodala Bobošíková.

„Kněží jsou údajně přetíženi starostmi o majetek a nemají tak dostatek času na duchovní věci. A církev musí spravovat svůj majetek ekologicky a sociálně citlivě. Plzeňští katolíci by také přivítali zrušení hábitů. A při církevních písních by rádi tleskali a zvedali ruce. Věřící dále doporučili svému biskupovi Tomáši Holubovi absolvovat kurz nenásilné komunikace. To znamená, například propojit mysl a tělo. S komunikací mají věřící problém i v olomoucké diecézi. Tedy v diecézi, v jejímž čele ještě před nedávnem stál nový pražský arcibiskup Jan Graubner. Komunikaci některých kněží a biskupů hodnotí věřící jako povýšenou, samolibou a neschopnou uznat vlastní chyby či zříct se monopolu na pravdu. Olomoučtí věřící také volají po kratších, srozumitelnějších a radostnějších kázáních. A jsou zklamáni nedostatkem dialogů a nedostatkem empatie a trpělivosti ze strany duchovních. Věřící z Graubnerovy diecéze volají po dobrovolném, nikoliv povinném celibátu kněží. Protože by se tím podle nich prý eliminovaly sexuální skandály. Věřícím se také nelíbí, že jsou jim tajeny morální delikty kléru a financování církve. A jak vidí věřící katolickou církev v Praze, v jejímž čele stál donedávna arcibiskup Dominik Duka? Ani zde se katolické církvi nepodařilo vysvětlit podstatu celibátu kněží. Věřící tvrdí, že by jim ženatí kněží nevadili. A to navzdory tomu, že podle pravidel katolické církve je kněžím dovoleno mít jedinou nevěstu. A to církev," popsala Bobošíková.

„Věřící rovněž kritizovali správu církevního majetku a volají po transparentnosti a profesionalizaci. Podle některých věřících církev neumí prodat své aktivity a chybí jí komunikační strategie. V hodnocení pražských věřících zazněl názor, že mediální obraz církve je otřesný. Je otázka, zda nový arcibiskup Jan Graubner naplní přání věřících vznesená ještě v době arcibiskupa Duky. Prosím, ovlivněte situaci tak, aby nový pražský arcibiskup byl pastýř, aby měl rád lidi, aby naslouchal jejich názorům a zůstal obyčejným a vlídným člověkem. Prosím, aby nemluvil jen o penězích a o politice. Modlíme se za biskupa, lídra, který bude mít odvahu a sílu následovat papeže Františka, který může začít ozdravný proces. Zda při jmenování Jana Graubnera vyslyšel papež František přání českých věřících, nevíme. Víme však, jak reagoval na stejné výsledky vnitrocírkevní diskuse v Německu. Němečtí věřící také požadovali nepovinný celibát kněží, svěcení žen na kněžky. Zapojení laiků do volby biskupa, nebo změnu pohledu na manželství. Požadovali to, co je typické pro evangelickou, nikoliv katolickou církev. Papež František řekl: Problém nastává, když výsledky procesů vycházejí z intelektuálních elit a jsou ovlivněny vnějšími tlaky. V Německu je velmi dobrá evangelická církev. Nepotřebujeme dvě evangelické církve. Jeho slova čteme tak, že se někteří lidé v německé katolické církvi odklánějí od pravé víry, která se někomu může zdát nepohodlná. Ale která má sloužit zejména vztahu mezi člověkem a bohem. Chtějí vytvořit líbivou, ale vyprázdněnou nevládní neziskovku, kterých jsou tisíce. Jak vyplývá z diskusí mezi českými věřícími, mají nakročeno k témuž. Katolická církev evidentně nedokázala upevnit v lidech skutečnou víru, která jako jediná přináší spásu. Ani přes církevní restituce a další finanční pomoc. V penězích tedy asi problém nebude,“ zakončila Bobošíková.