Veřejnost se však i přes vyšetřování sněmovní komise nedozvěděla odpovědi na své otázky. Napříkla: Proč došlo ke sloučení protikorupční a protimafiánské policie? Místo toho se dozvěděla, že Šlachta se zachoval stejně jako státní zástupci neprofesionálně. Alespoň tak to analyzují Lidové noviny. Ty zároveň na základě zprávy komise konstatují, že policejní reorganizace byla plně v kompetenci policejních šéfů a ministra vnitra a že nebyly zjištěny dopady do živých kauz. 

Analýza Lidových novin si pak mimo jiné také všímá konstatování poslanců, že organizační změna u policie proběhla zřejmě s cílem „mít sjednocený přehled o probíhajících trestních řízeních“. „Opět slovy laika – Šlachta nahoru nehlásil, na kom jeho lidé právě pracují, což se mělo změnit. S ohledem na citlivost případů se Šlachtovi není co divit. Rukama jeho lidí procházel i spis na šéfa odboru korupce sousední protikorupční jednotky Radka Holuba či vlivnou městskou žalobkyni Dagmar Máchovou. Shodou okolností den po zatýkání v této kauze Beretta v květnu 2016 se Šlachta o přípravách policejní reorganizace dozvěděl,“ konstatují noviny. Poslanci přitom prý narazili na alarmující zjištění, že pro systém sdílení informací nefungují pravidla.

Lidové noviny zároveň konstatují, že není jasné, proč dopadl hněv na žalobce. „Ve výčtu nezodpovězených otázek kolem reorganizace by se dalo i přes půlroční práci komise pokračovat. Zefektivnil se boj s organizovaným zločinem a korupcí? Na to, jestli změna splnila oficiálně deklarovaný cíl, komise odpověděla po svém: ‚Dopady organizační změny na probíhající trestní řízení zatím nelze relevantně posoudit‘,“ zakončily noviny s tím, že závěrem komise je fakt, že za policejní reorganizaci nesou odpovědnost žalobci. Na ně totiž míří trest v podobě doprovodných usnesení Sněmovny, kterými by se měla zabývat vláda. Politici totiž mimo jiné požadují do tří měsíců osekání nezávislosti žalobců či personální změny na olomouckém státním zastupitelství.

A právě na návrh omezení pravomocí státních zástupců při vyšetřování zareagovala velmi ostře Unie státních zástupců. Veřejná žaloba se podle ní vrátí o 10 let zpátky. Například vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová uvedla, že změna by to byla určitě významná. „Protože zasahuje systém. Já se nebojím říci, že popírá pozici státního zástupce coby pána přípravného řízení, který odpovídá za zákonnost procesu,“ řekla.