„Neuznává biologickou vazbu a na rozpoznání zanedbávání dětí má univerzální návod,“ píše Echo a připomíná, že jejími metodami se řídí i úředníci specializující se na sociální problematiku, tedy i ti z u nás nechvalně proslulého Barnevernetu, který prý podle teorie Killénové ordinuje odebrání dětí jako lék na všechno. Jednaosmdesátiletá psycholožka je totiž přesvědčena, že biologická vazba rodičů ve vývoji dítěte nehraje významnou roli. Údajně prý nezáleží na tom, zda dítě vyrůstá u pokrevních rodičů, nebo u pěstounů, hlavní je, že má potřebnou péči.

Jedním z příkladů je odebrání devítiměsíčního vážně nemocného dítěte česko-norským rodičům, což bylo pracovníky Barnevernetu odůvodněno pro údajně nedostatečně vyvinutý kontakt. V zákulisí se nicméně mluví o tom, že došlo ke vzájemnému neporozumění, kdy rodiče lékařům řekli, že si nepřejí, aby jejich dcera trpěla, což si úřad vyložil tak, že chtějí ukončit léčbu a dívku nechat zemřít.

„Když řeknu, že dítě si vytváří k rodičům vztah postupně, asi to bude znít logicky a ten poznatek také do dětské psychologie patří. Existují však vědci, kteří tvrdí, že pokud si dítě nevytvoří kontakt s rodiči okamžitě, nevytvoří si ho už nikdy a jen by s nimi ztrácelo čas,“ uvedl deníku Echo24.cz právník Pavel Hasenkopf, který se dlouhodobě angažuje v případu Evy Michalákové a nově spolupracuje i s česko-norským párem. Podle Hasenkopfa vnímají Killénová a spol. rodiče jako kolečko v soukolí, které je nahraditelné, a to i opakovaně.

Je to pavěda, není to ani empiricky dokázano

„Tyhle teze jsou celosvětově považované za pavědu, ale v Norsku je to hit a hlavní autorka, Kari Killénová, nechybí v knihovničce žádného úředníka Barvnevernetu. Mně to dokonale zapadá do skládačky, kterou si postupně skládám. V Norsku se vymkl nejen Barnevernet, ale zejména psychologie a sociologie,“ dodal pro Echo právník.

Podle Killénové jsou indikátory špatné péče nízké sebevědomí dětí, komplikace během těhotenství nebo omezený kontakt s jinými dětmi. Roli prý ale hraje i to, zda nebyli rodiče v dětství sami zanedbáváni a jestli jsou psychicky v pořádku. Její poznatky, jak připomíná Echo, nemají nicméně podle kritiků oporu v empirickém výzkumu a osud více než milionu norských dětí tak závisí jen na jejích domněnkách.

Kritiku si tak norská psycholožka vysloužila například i od svého kolegy, norského vědce Åge Simonsena, který deníku Echo24.cz rovněž význam osobnosti potvrdil: „Přestože se rodina potýká s problémy, z hlediska dlouhodobého horizontu je lepší, aby dítě zůstalo doma, než aby bylo umístěno do pěstounské péče.“

Celosvětové demonstrace proti praktikám Barnevernetu

V České republice už uředníci z Barnevernetu nechvalně prosluli v souvislosti s odebráním dvou synů Evě Michalákové, která už pět let neúspěšně bojuje o jejich navrácení. V současnosti pak vyšel na  povrch zemský i další, výše zmíněný případ odebrání devítiměsíční vážně nemocné dcery česko-norskému páru. Jedním z nejhlasitějších kritiků norských poměrů, především pak Barnevernetu, je prezident Miloš Zeman. Kritika zazněla ale i od premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) a nepřekvapivě i od paní Michalákové.

Echo rovněž připomíná, že proti praktikám Barnevernetu probíhají v lednu masivní celosvětové demonstrace. Protestovalo se tak například ve Spojených státech, Velké Británii, Rumunsku, Španělsku a minulou sobotu i v Praze. Od nového roku se protestuje i v Oslu, kde se lidem nelíbí případ norsko-rumunské rodiny Bodnariových.