Zatímco německá města vánoční trhy demonstrativně otvírala, Uherskobrodští zalézali do chalup v obavách z místní buňky al-Káidy či z teroristy Islámského státu maskovaného ve slováckém kroji, píše Zvěřina ironicky.

Z hlediska racionality a pravděpodobnosti útoku nejde podle něj o nic míň než o hysterii. „Z hlediska politiky, či chcete-li toho, jak jsme ochotni hájit ‚naše hodnoty‘, pokud takovou hodnotou křesťanské svátky jsou, je to kapitulace, nezvolíme-li poněkud jadrnější výraz. Uherskobrodští vlastně říkají: hlavně nikomu nedejme záminku či ‚důvod‘ k tomu, aby na nás zaútočil,“ píše Zvěřina.

Jenže tahle bezpečnostní úvaha je podle něj scestná, protože kdo chce zaútočit, ten si záminku i příležitost najde, ať už na sportovní akci nebo na jiném shromáždění více lidí.

„Nechovejme se přestrašeně a nezavádějme tvrdší režim než v zemích, kde opravdu teror řádí,“ vyzývá Zvěřina závěrem.