Strany to dnes oznámily na tiskových konferencích. Zbývající sněmovní strany nemají dohromady potřebných 120 poslanců pro podání žaloby.

Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) řekl, že část poslanců ANO má k žalobě politické výhrady, část právní. Někteří ze 78 poslanců vládního hnutí budou aktivně hlasovat proti návrhu, jiní zvažují, že se hlasování zdrží nebo ze sálu odejdou. Vzhledem k pevně danému počtu hlasů, které jsou pro podání žaloby nutné, znamená nehlasování totéž jako odmítnutí žaloby.

Žalobu nepodpoří ani žádný z poslanců ČSSD, uvedla místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Valachová. Důvody tohoto rozhodnutí přiblíží sociální demokraté ve čtvrtek na jednání pléna Sněmovny.

Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče je žaloba napsaná chaoticky jako špatná slohová práce, chybí v ní vlastní vymezení skutku. „KSČM tak jako ostatní strany míní, že by měla být žaloba projednána s tím, že Sněmovna by se k ní neměla připojit,“ uvedl. Žalobu nepodpoří ani SPD, usneslo se dnes předsednictvo hnutí. Podle něj Zeman ústavu neporušil. „Ústava dává prezidentu republiky silné pravomoci a přímo volený prezident má od voličů silný politický mandát je naplňovat,“ uvádí se v usnesení předsednictva.

Zbývající opoziční strany proto mohou pro podporu žaloby získat pouze 73 hlasů včetně hlasů pětice nezařazených poslanců, což k podání k Ústavnímu soudu nestačí. Jejich představitelé dnes přesto avizovali, že budou chtít o žalobě jednat a budou hlasovat i pro její podání k Ústavnímu soudu. Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek řekl, že jeho strana vidí porušení ústavy u Zemanova postupu při odvolávání ministrů nebo při zasahování do nezávislosti justice. Zemanovo aktuální vyjádření o možném udělení abolice premiéru Andreji Babišovi (ANO) označil Michálek za třešničku na dortu.

TOP 09 ve čtvrtek navrhne, aby poslanci hlasovali o žalobě po jménech. I to bude informace, řekla dnes místopředsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová.

Předseda Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan novinářům řekl, že se poslanci hnutí za názory nestydí. „Nemáme problém s tím zveřejnit projednávání. Nevidím jediný důvod, proč by neměla veřejnost vidět, jak diskuse vypadala,“ uvedl. Starostové podle něj uvažují o vytvoření nástroje, který by umožnil Ústavnímu soudu vydat závazné stanovisko k důležitým otázkám i bez toho, aby musela být podána žaloba.

Také KDU-ČSL je pro veřejné projednávání žaloby a nevidí podle předsedy Marka Výborného důvod k tajnému jednání. „Nakonec jednací řád Poslanecké sněmovny o tom hovoří jasně. Nepředpokládám žádnou jinou variantu, nejedná se o záležitost, která by se dotýkala bezpečnosti státu, tajných služeb a podobně,“ uvedl.

Senát jednal o žalobě o prázdninách neveřejně, jak stanoví zákon. Pro návrh hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo. Senátoři v žalobě Zemanovi vyčítají osm případů jednání. Žaloba popisuje skutky od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost. Odmítl tvrzení, že jsou jeho kroky v rozporu s ústavou.

Sněmovna se musí k návrhu žaloby vyjádřit do 30. října, do tří měsíců ode dne, kdy žalobu ze Senátu dostala. Pokud by Sněmovna v termínu nerozhodla, znamenalo by to, že souhlas nedala.