Z výsledku na webu vyplývá, že z 1 859 lidí dalo hlas Šalingradu 837. Na druhém místě skončil současný název Brno hlavní nádraží se 698 hlasy. Na třetím místě skončilo s odstupem Nádraží Járy Cimrmana se 166 hlasy, ostatní názvy nedostaly ani 100 hlasů.

Nakolik jsou tyto výsledky ankety závazné, podle Anderových slov bude záležet na Správě železniční dopravní cesty (SŽDC), která o názvu rozhodne. Sám prý o nápadu na anketu nebyl pořádně ani informován a v radě pro něj nehlasoval. Je přesvědčen, že se mělo dát na názor lidí, kde by měla být poloha nádraží, a nevymýšlet útěchu v podobě ankety rozhodující o názvu. „Myslím si, že řada lidí na to reagovala obrovskou apatií a část z nich vzdorem,“ uvedl.

S názvem Brno-Šalingrad ale nemá drážní úřad problém. I na to má Ander vysvětlení. „Beru to trošku jako klasickou brněnskou recesi a nedokážu si moc představit, že by tenhle název mohl dlouhodobě fungovat,“ uvedl s tím, že při tom počtu lidí, který v anketě hlasoval, jde podle něj o minoritní názor.

V Brně podle jeho slov již déle převládá únava tématem týkajícím se nové polohy nádraží. Po několikaměsíčních debatách se projekt neposouvá dopředu. „Takže si myslím, že Brňané už jsou hodně stavem projektu unaveni a rozladěni,“ míní. I když v červenci přesun schválila vláda, není to prý stále definitivní. Důvodem bylo například to, že se státnímu investorovi nepodařilo nakonec projekt dotáhnout do podoby územního rozhodnutí, stavebního povolení a následného zahájení stavby.

Závěrem zdůraznil, že projekt má řadu rizik ve variantě odsunu nádraží a stále není vydáno územní rozhodnutí. „V příštích letech bude čekat znovuobnovená debata, jak s tímto projektem dál,“ řekl a upozornil, že tak, jak je připravený, prý moc šancí na realizaci nemá.