„Je třeba lidem vysvětlovat, o čem byl komunismus,“ míní liberální politička, podle níž dnes někteří lidé zapomínají na temné stránky minulého režimu. Osvěta by se podle ní měla zaměřit zvláště na mládež, která nesvobodnou dobu nezažila, ale i na lidi, kterým se po revoluci z různých důvodů nedařilo a vzpomínají na totalitu v dobrém.

„Demokracii a svobodu, které předtím nebyly, lidé berou automaticky a stěžují si jenom na to, co jim v tuhle chvíli podle nich zatěžuje život a mají dojem, že to předtím bylo lepší,“ poznamenala Charanzová, která uspořádala výstavu společně se slovenskou europoslankyní Monikou Beňovou.

Zhruba dvě desítky panelů, které připravilo české Národní muzeum, jsou v prostorách europarlamentu doplněny anglickými texty přibližujícími návštěvníkům atmosféru konce 80. let. Kromě samotného dění v listopadu 1989 se ale věnují také Chartě 77 či období normalizace. Popisují osobnosti hlavních aktérů revoluce, jimiž byli Václav Havel či na druhé straně vůdce komunistů Milouš Jakeš, ale i například roli studentů či regionů, které se postupně k akcím započatým v Praze přidávaly.

Expozici zahájil předseda EP David Sassoli, který připomněl, že revoluce nasměrovala Čechy a Slováky do svobodné Evropy, jejíž jsou 30 let poté pevnou součástí. Podle Charanzové je v Bruselu poznat, že se role obou národů v rámci Evropské unie vyvinuly.

„Vždycky jsme byli považováni za žáky a studenty. Teď je fajn vidět, že tomu po těch 30 letech už tak není,“ dodala Charanzová.