Německý týdeník poukazuje na to, že krajně pravicová hnutí si získávají v posledních měsících čím dál větší podporu. Oproti minulosti jejich příznivci dnes zdaleka nejsou jen kriminálníci s vyholenými lebkami. „K těmto starým známým extremistům se přidávají další skupiny obyvatelstva. Nyní sem již patří také intelektuálové vyznávající konzervativní hodnoty. Vznikající nová hnutí rovněž přitahují levičáky, kteří například obdivují Putina, jsou součástí antiglobalizačního hnutí či jsou radikálními pacifisty,“ tvrdí Spiegel a dodává, že státy a jeho orgány se stávají terčem posměchu a dehonestace, což je v poválečném Německu něco zcela nepoznaného. „Političtí představitelé jsou opět nazýváni zrádci národa,“ všímá si německý týdeník.

Podle Spiegelu však má současné pnutí ve společnosti hlubší kořeny a nesouvisí jen s rozdílným názorem na řešení migrační krize. „První signály počínajícího nesouladu mezi Němci a oficiálními státními institucemi byly zaznamenány již na začátku tohoto tisíciletí. Lidé byli nespokojeni se sociálními reformami a v masivním měřítku protestovali proti „financování celé Evropy Německem“. U části německé společnosti začal převládat pocit, že politici opět selhávají. Nespokojenost a vztek se u mnoha Němců od té doby ještě navýšily. Vyústěním těchto nálad potom u některých z nich byla vnitřní přeměna v radikály. Spouštěcím mechanismem pro vznik nových krajně pravicových hnutí se stal v každém případě příchod milionu uprchlíků,“ soudí Spiegel.

„Německá společnost se nyní zdá být neukotvená více než kdy jindy za poslední dekády,“ konstatuje německý týdeník a přidává výsledky aktuálního průzkumu veřejného mínění, který pro ni zrealizovala renomovaná společnost TNS Forschung. Vyplývá z něj, že podle 84 % z oslovených respondentů bude mít přistěhovalecká politika „otevřených dveří“ za následek nevratné změny ve společnosti. Přibližně 54 % Němců se potom obává, že s příchodem tak obrovského množství uprchlíků se zvýší riziko teroristických útoků. Dalších 51 % respondentů se potom domnívá, že se také značně zvýší kriminalita a 43 % z nich má obavy z nárůstu nezaměstnanosti.

Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.

„V německé společnosti začíná převládat pocit, že její obavy vláda nebere vážně a spousta Němců se tak uchyluje k podpoře populistů, nebo přímo extremistů. Podpora populistické strany Alternative für Deutschland (AfD) nyní dosahuje deseti procent a značně posilují i přímo extremistická hnutí. V mnoha městech po celém Německu se konají demonstrace a násilné protesty. Prudce narůstá počet trestných činů spojených s útoky na přistěhovalce,“ píše Spiegel a uvádí, že německé ministerstvo vnitra v letošním roce eviduje 817 trestných činů namířených proti přistěhovalcům, což představuje čtyřnásobný nárůst v porovnání s loňským rokem. „Analýza vypracovaná Federálním kriminálním úřadem (BKA) však ukazuje, že pachateli těchto trestných činů nejsou vždy jen pravicoví extremisté. Dvě třetiny z nich totiž měli doposud čistý záznam v rejstříku.“

Za nejzásadnější otázku považuje Spiegel to, kde se vlastně údajná zloba a vztek proti cizincům vzaly. Sociologové varují před tím, že značná část obyvatelstva se oddělila od „demokratického konsenzu“. „Nemají koho volit, zavedené politické strany ignorují a v podstatě již ani nečtou a nesledují mainstreamové deníky a televize,“ konstatuje německý týdeník a jako další možný důvod uvádí skutečnost, že část společnosti v parlamentu nemá své politické zástupce. „Konzervativci a socialisté tvoří 80 % parlamentu. Jedinou opozicí jsou tak levicové strany a Zelení, protože AfD se doposud nepodařilo do parlamentu proniknout. To samé platí o Svobodné demokratické straně (FDP),“ argumentuje Spiegel. 

Německá střední třída dle Spiegelu radikalizaci jisté části společnosti nevěnovala dostatečnou pozornost. „Dívali jsme se na druhou stranu a vše ignorovali. Nyní je třeba si otevřeně říci, že nová pravice je tady a její vliv není zrovna zanedbatelný. Za tento vývoj však nesou svoji zodpovědnost také velké politické strany. Populistická hnutí získala značnou podporu díky přistěhovalecké politice kancléřky Angely Merkelové, která doposud nebyla adekvátním způsobem schopna reagovat na obavy mnoha Němců. Bývalý kancléř Gerhard Schröder tvrdí, že jeho nástupkyně v úřadu nemá v tomto ohledu žádný konkrétní plán. Vyjadřuje tak za všechny názory své mateřské SPD, jejíž poslanci jsou jinak o kritice Merkelové připraveni diskutovat jen za zavřenými dveřmi.“

Německý týdeník dále míní, že by měly hlavní německé politické strany usilovat o získání své ztracené důvěryhodnosti. „Voliči ani politici by si v žádném případě neměli o konečném cíli představitelů nové pravice dělat iluze. Stejně jako před desítkami let, tak i nyní jim jde o zničení demokratického systému,“ uzavírá Spiegel.