„Nahlédla jsem do té agendy a musím bohužel říct, že větší nepořádek jsem ještě neviděla," prohlásila náměstkyně ministerstva Adriana Krnáčová, bývalá ředitelka české pobočky protikorupční organizace Transparency International. Nechtěla být konkrétní, protože je prý dost možné, že se problematickými zakázkami bude zabývat policie.

Jde o nákladné projekty, které v posledních letech vznikaly na elektronizaci státní správy - e-Government. Největšími projekty byly podle HN takzvané základní registry za 2,5 miliardy korun nebo projekt kontaktních míst CzechPoint pro vyřizování úředních věcí na přepážkách radnic nebo v pobočkách pošt.

Jako v Afghánistánu - samá nášlapná mina

Podle Krnáčové, kterou na ministerstvo nominovalo hnutí ANO Andreje Babiše, má chystaný audit zjistit, za jaké projekty se na vnitru utrácelo, co přinesly a jestli se náklady vyplatily. Jen těžko se prý ale dohledává, kdo z úředníků byl za projekty zodpovědný. „Na jednom projektu se vystřídá v průběhu dvou let dvanáct lidí, nejsou doklady a není jasné, kdo a na čem dělal," popsala deníku.

Prověrka zakázek sahá do doby, kdy IT projektům šéfovali dva náměstci. Tím prvním byl za ministra Radka Johna (VV) Michal Moroz, o kterém expremiér Petr Nečas mluvil jako o „bezpečnostním riziku". Druhým náměstkem byl Radek Šmerda, kterého do funkce přivedl ministr Jan Kubice.

Náměstkyně Krnáčová si nyní vytváří tým odborníků, kteří budou projekty podrobně zkoumat. „Je to jak v Afghánistánu: Všude nášlapné miny a my potřebujeme dobrou jednotku, která je najde a zlikviduje," uvedla. Zároveň chce pro IT zakázky vytvořit pravidla, podle kterých by každé ministerstvo muselo mít přesvědčivou analýzu, co od investice čeká a jak bude drahá.