Komise bude mít 19 členů z ministerstev, státních úřadů i průmyslových, odborových či ekologických organizací. Předsedat jí budou ministři životního prostředí Brabec a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Scházet se komise bude každý měsíc. Hlavním úkolem nového poradního orgánu vlády bude zhodnotit budoucí potřebu hnědého uhlí a zpracovat doporučení k přizpůsobení Česka útlumu energie z fosilních paliv.

„Hlavní ambice je, abychom si rozebrali jednotlivé spotřebiče uhlí, především velkou energetiku, to znamená elektrárny, teplárny. Podívali se na zdroje, podívali se na naše závazky, které vyplývají z pařížské dohody, z klimaticko-energetického balíčku Evropské unie, a udělali si určitý harmonogram, jakým způsobem by Česká republika měla postupně odstoupit od uhlí, to znamená, kdy bude ten konec doby uhelné,“ řekl Brabec. První výstupy komise mohou podle něj být do konce roku 2020, možná už 30. září.

Ústup od uhlí závisí na aktivaci ostatních zdrojů energií, řekl po jednání vlády ministr Havlíček. „Není to úplně jednoduché i s ohledem na jádro. Nejde jen o to, že předpokládáme, že se naplní jízdní řád a že se postaví další blok v Dukovanech. Přibližně v letech 2045 až 2047 by měly dojet prodloužené čtyři dosavadní dukovanské bloky,“ uvedl. Kromě zvýšení výroby jaderné energie podle něj musí posílit také výroba z obnovitelných zdrojů. „V současné době jsou na přibližně 14 procentech, přičemž naší ambicí je dostat se v roce 2030 do rozhraní 22 až 24 procent,“ doplnil.

Zároveň dnes Ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že vydalo kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA) k prodloužení těžby uhlí v povrchovém dole Bílina do roku 2035. Podnik Severočeské doly, patřící polostátní energetické firmě ČEZ, ale musí splnit 31 podmínek. Posudek EIA ještě není povolením těžby, to musí udělit báňský úřad. Ekologové rozhodnutí kritizují. „Povolení těžby uhlí za původními územními ekologickými limity je v přímém rozporu s funkcí ministerstva – tedy s ochranou přírody a životního prostředí,“ sdělil ČTK mluvčí organizace Greenpeace Lukáš Hrábek.

Loni připadl největší podíl vyrobené elektřiny podle Energetického regulačního úřadu na hnědouhelné elektrárny, a to 43 procent. Následovaly jaderné elektrárny se zhruba třetinovým podílem a obnovitelné zdroje s 11 procenty. V aktualizované Státní energetické koncepci jsou podle Brabce scénáře, podle kterých by podíl uhelné energetiky měl být v roce 2040 mezi deseti až 15 procenty.

Zcela se uhelných elektráren zbavilo už deset evropských států a další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Vyplývá to z údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA). Největší výrobce elektřiny v Česku, ČEZ, zopakoval, že chce být uhlíkově neutrální do roku 2050, to znamená, že množství oxidu uhličitého (CO2), které vyprodukuje, firma zároveň spotřebuje nebo zlikviduje. Přesný termín bude záviset právě na výstupech nové uhelné komise.

Analytici, které dnes oslovila ČTK, se shodli, že o budoucnosti uhlí v Evropě se už dávno nerozhoduje z ekonomického hlediska. Jedná se podle nich převážně o politické rozhodnutí. Státy EU se loni dohodly na snižování emisí do roku 2030. Budoucí šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová prosazuje, aby EU byla v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů. Na červnovém summitu EU se na tom ale unijní země nedokázaly dohodnout, námitky proti termínu uhlíkové neutrality má i ČR.