Janda se dostal podle Lauder až do nejvyšších pater veřejné sféry. Minulý týden mimo jiné poobědval se skupinkou amerických kongresmanů, měl schůzku na německé ambasádě či si e-mailoval se šéfem moskevské kanceláře amerického deníku The New York Times. Nechyběla ale ani konzultace s lidmi z antipropagandistického centra NATO v Rize či schůzka s bývalým izraelským zpravodajcem Šmuelem Barem. 

Prezident Miloš Zeman však i přes tyto úspěchy Jandu nebere jako rovnocenného partnera a odmítá například komentovat studie think-tanku.  „Janda před kamerou vydatně onanoval jako pornoherec, a díky tomu je pro mě nedůvěryhodný partner v diskusi,“ řekl Zeman.

„Jak vidno z úvodu – skandál tohoto typu přestát lze. Zdiskreditovaní lidé obvykle nemívají takto plné diáře,“ zmiňuje Lauder. Sám Janda uvádí, že přijde-li otázka na jeho minulost, odpovídá na rovinu. „Nemá smysl dělat nic jiného než to prostě přiznat a postavit se k tomu čelem,“ uvedl. „Je lepší si z toho dělat legraci než se tím trápit,“ dodal. Jak ale uvádí vzápětí, když minulý podzim redaktoři ze serveru Expres.cz zavolali, že toto pornovideo uveřejní, zažil šok. Dnes pětadvacetiletý Janda se na šest let staré natáčení totiž dle svých slov snažil zapomenout. Natáčení vzniklo díky kombinaci zvědavosti, vnitřní slabosti a bouřlivého studentského života, vysvětluje.

„Někomu bude možná zamlžení paměti znít podezřele, ale jde o klasickou psychologickou metodu, pomocí níž se lidé vyrovnávají s nepříjemnými událostmi ve svých životech – prostě předstírají, že se nestaly,“ zmiňuje Lauder.

Po počátečním šoku Janda vyhodnotil situaci tak, že je potřeba si prohru přiznat a pobít se s ní. Ještě před zveřejněním videa tak vše oznámil své rodině a pracovním partnerům. Omluvil se. „Pokud dnes Janda působí na svůj nízký věk velmi konzervativně a ‚suše‘ – vstává v šest, na pivo téměř nechodí, svoji dívku nazývá ‚moje paní‘ –, dává to v tomto kontextu smysl. Vážně seriózní imagí a oddaností práci se snaží odčinit svůj lehkomyslný škraloup,“ zmiňuje Lauder.

A chválí jej. Podle ní totiž tento přístup nese ovoce, kdy think-tank nepřišel o donory ani o žádného z dosavadních partnerů. „Zároveň Jandův případ nově definuje, jaký typ činnosti zařadíme mezi mladické nerozvážnosti a jaký naopak mezi morální selhání s dopadem na celý život. Tato kategorie se proměňuje v čase (kdysi nepřijatelná nevěra či užívání drog dnes procházejí) a má i jistá národní specifika (česká veřejnost toleruje jiné věci než třeba americká). A právě Jandův případ ukazuje, že kromě povahy prohřešku rozhoduje také to, jak otevřeně se k němu jeho ‚pachatel‘ postaví,“ uzavřela.