Volební výbor, navzdory poněkud matoucímu názvu, má v gesci média a mediální zákony. Ve čtvrtek někteří jeho členové předvedli, jak vážně to myslí s oním „odpolitizováním“ médií veřejné služby, jimž se tak rádi ohánějí. Bezprecedentní bylo zejména chování poslanců ODS Zbyňka Stanjury a Miroslavy Němcové, kteří se prakticky pokusili řízení rozhlasu nepřátelsky převzít.
Co se vlastně stalo?
Během úterního slyšení kandidátů na nové členy rad České televize a Českého rozhlasu se poslanci Pirátů rozhodli, že si na čtvrtek pozvou generálního ředitele rozhlasu a předsedkyni jeho rady, aby jim vysvětlili událost, která probíhala souběžně se slyšením. Generální ředitel René Zavoral totiž vysvětloval v tu chvíli zaměstnancům nutnost personální optimalizace. Jinými slovy, propouštění. Český rozhlas, navzdory rozšiřujícím se službám a inflaci, dostává od svých koncesionářů stále pouze čtyřicet pět korun. Od roku 2005. I když České televizi byl od té doby zákonem 304/2007 Sb. poplatek významně zvýšen ze 100 na 135 Kč, rozhlas ústy svého tehdejšího generálního ředitele Václava Kasíka zvýšení poplatku z 45 na 65 Kč odmítl jako nesystémové a asociální. Spolu s nejistotou, která panuje kolem zákona o DPH, kvůli němuž by měl rozhlas přijít asi o 110 milionů ročně, se nyní rozhlas dostal nevyhnutelně do situace, kdy na něj ekonomická tíže dopadá. V roce 2005 byla průměrná hrubá měsíční nominální mzda 20 800 Kč, dnes je 30 200 Kč. To je o polovinu víc. Přesto se televizní a rozhlasový poplatek nezvýšil ani o korunu. Zvýšit poplatek nepřipadá v úvahu, říkají prozatím poslanci. Omezit veřejnou službu je nepřípustné…
Už samo pozvání generálního ředitele, aby šel cokoliv vysvětlovat výboru, bylo za hranou zákona. Poslanecké sněmovně je ze zákona odpovědná Rada, nikoliv generální ředitel. A úkolem Rady není řídit rozhlas a ani se vměšovat generálnímu řediteli do řízení. Čili Rada se nemá co ptát na počet zaměstnanců, se kterými hodlá generální ředitel plnit veřejnou službu. Rada se má co ptát pouze na plnění veřejné služby. V personálních otázkách má Rada taxativně vymezenou pravomoc projednávat s ředitelem jmenování a odvolávání ředitelů studií dle §8 odst. 1 písm. a) a vedoucí zaměstnance Českého rozhlasu dle §9 odst. 9. Ačkoliv je dle §9 odst. 2 ze své činnosti generální ředitel odpovědný Radě, jiné než vyjmenované pravomoci v otázce personální Rada vůči řediteli nemá.
Ředitel se přes zjevnou nezákonnost pozvánky na jednání výboru přijít rozhodl. A spolu s Hanou Dohnálkovou, předsedkyní Rady, s poslanci pohovořit, jakkoliv jim do personálních změn podle zákona nic není.
Jako první si vzal slovo Zbyněk Stanjura (ODS) a udal tón celému zasedání. Útočný a připomínající něco, o čem jsme doufali, že zde šedesát let již není. Obvinil ředitele z manažerského selhání, protože „chystá reorganizaci v půlce roku“. Nechápal, proč byl schválen rozpočet na rok 2018 a podivil se, proč vlastně ředitel přišel, i když byl pozván. Po odpovědi Reného Zavorala následovala další slovní přestřelka, kdy Stanjura obvinil ze selhání Radu a aniž nechal kohokoliv reagovat, rychle opustil místnost.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Štěpán Kotrba