„Narodil jsem se přímo ve stínu Vyšehradu, ale v Plzni jsem vojákoval,“ představil se na začátku host dne, který uspořádalo plzeňské biskupství a Západočeská univerzita v Plzni a kterého se zúčastnilo několik desítek lidí – studentů i pedagogů.
„Kladu si otázku obsahu národní identity. Je to velmi aktuální, protože se u nás mobilizují přívrženci ideologie nacionalismu, zaměřující se na destrukci procesu evropské integrace.“ Podle Halíka přitom často zneužívají rétoriku a symboly křesťanství. Jde o nacionalistický koktejl patřící dnes ke stereotypní nabídce populistických směrů. „Vlastenectví a patriotismus patří k duchovnímu bohatství rodné země,“ uvedl host. Šovinismus používá nové formy nacionalismu, spojné s dehonestujícím a „fosilním“ vztahem k státu, národu a etnickým menšinám.
Kdo je nacionalista?
„Patriotismus společně s vírou může být chápán jako naplnění svatého přikázání...“ pokračoval dále Halík. „Křesťan nemůže být nacionalistou, tvrdí papež František... Když hodnotíme morální a duchovní hodnoty, tak musíme vždy přihlížet ke specifickému dějinnému a kultovnímu kontextu...“ Rétorika má podle Halíka nacionalistický charakter. „Ovšem intence kazatele v situaci národního ohrožení lze vnímat jako projev vlastenectví v pozitivním slova smyslu,“ pravil Halík. Vystopovat kořeny a dějinné projevy nacionalismu není snadné. Musíme si podle Halíka vedle sebe položit širokou škálu jevů, které by mohly být třeba zdrojem nacionalismu.
Jezuité v popředí
Halík poté ocenil „snahy jezuitů pěstovat národní jazyky a tradice v rámci inkulturace katolické víry“. „Nacionalismus romantiků, včetně například polskému mesianismu. Případně panslavismus, inspirovaný mýtem o slovanské duši. Nacionalismus německého nacismu, kdy jeho křesťanským souputníkem byl italský fašismus. Francouzský konzervativně katolický konzervatismus, pěstovaný ve Vichy, a dnes protievropská ideologie Le Pena. Snahy maďarských, slovenských a polských nacionalistů torpédovat pozice evropské integrace...“ Jsou to podle Halíka velmi rozličné jevy.
„Němečtí luteráni, lavírující s nepohanstvím nacistů...“ Luther chtěl vyjádřit, že chce mluvit lidově, srozumitelně, to s nacionalismem romantiků devatenáctého století a v následném pokračování nacionálních socialistů, má podle Halíka málo společného. „Podobně i Lutherovy protižidovské výroky, které mířily na katolickou církev jeho doby, protože v ní viděl obdobu Ježíšem odsuzovaného farizejství, na lidový národ jako etnikum, což má málo společného s tím nacistickým rasismem a antisemitismem,“ vysvětloval Halík.
Hus a Jan z Pomuku
„Hus, silně angažovaný v politických sporech mezi univerzitními národy, píše, že Němec lepší dobrý než Čech zlý,“ citoval Halík Husa. „V době národního obrození pastoraci a evangelium později zaměnili za pěstování lidové, národní kultury.“ Faráři se tenkrát věnovali spíše etnografii, historiografii.
„Za první republiky vstoupila do pravoslavné církve část Čechů, frustrovaných konzervativním katolictvím... Katolickou církev charakterizuje univerzalita... Křesťanství neexistuje v čisté podobě,“ přednášel kněz Halík.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala