Jste pro zvýšení a rozšíření poplatků za Českou televizi a Český rozhlas?Anketa
Za hlavní důvod vzniku hnutí Stačilo označila záměr vyhnout se tomu, aby propadaly hlasy voličů, což by v případě vytvoření koalice několika stran hrozilo. Mínila též, že by 5% hranici dokázalo překonat i samotné KSČM, což ukazovaly mnohé listopadové průzkumy.
Názor, že obejít volební zákon vytvořením hnutí z několika stran, namísto jejich spojení v koalici, čímž se Stačilo vyhne povinnosti dosáhnout alespoň 11% výsledku, je „podvodem na voliče“ pak striktně odmítla. „Vůbec to nepovažuji za podvod na voličích, protože mi na rozdíl od koalice Spolu pracujeme na jednom programu a všichni kandidáti se jasně zaváží k tomu, že ten jeden program budou plnit,“ pronesla Konečná s tím, že kandidující za hnutí Stačilo se budou muset zavázat, že z volebních priorit „neuhnou“.
Ing. Kateřina Konečná
„Podvod na voliče“ naopak můžeme podle europoslankyně vidět u vládních stran. „Dyť to co vidíme, že se děje ve Spolu, to já považuji za podvod na voliče. Jedna strana chce přijetí eura, druhá strana neví, nechce. To samé u evropských voleb,“ kritizovala nejednoznačné postoje ODS, TOP 09 a KDU-ČSL v rámci této vládní koalice.
„Já tedy nejsem volič Spolu, jim asi nevadí, že neví, jestli volí někoho, kdo chce prodloužit životnost spalovacích motorů nebo by je nejradši zabil už v roce 2030,“ ilustrovala nejednoznačné postoje uvnitř Spolu například na rozdílech mezi europoslanci Luďkem Niedermayerem (TOP 09) a Alexandrem Vondrou (ODS), kteří spolu na kandidátce Spolu kandidovali z předních příček.
Právě Stačilo má nyní dle Konečné bránit tomu, aby se k vládě dostali opětovně strany současné koalice. „Jestli se Petr Fiala do Sněmovny dostal tím, že propadlo milion hlasů, tak já mu to prostě nechci dovolit. A v mezích zákon pro to udělám vše,“ deklarovala.
Sama Konečná by chtěla v případě volebního úspěchu prioritizovat politiku na domácí scéně a hodlá se proto vzdát své europarlamentní funkce. „Když říkám, že chci něco změnit v České republice, tak to se prostě z Evropského parlamentu nedá dělat, uvedla.
Označování Konečné za „proruskou“ političku dle jejího názoru pramení ze „zkratek, které si vytvořila tahle vláda“. „Já to poslouchám 3 roky – dokonce jsem na začátku toho konfliktu byla fyzicky několikrát napadena lidmi na ulici, protože jsem si dovolila říct, že by ten konflikt měl skončit mírovou cestou a neměli jsme nikde pověšenou ukrajinskou vlajku a nechtěli jsme tam posílat zbraně,“ upozornila s tím, že nyní tato slova používá zvolený americký prezident Donald Trump, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či francouzský prezident Emmanuel Macron.„My jsme za to 3 roky v podstatě biti, že jsme ‚proruští‘, ‚trollové‘ a ‚dezinformátoři‘ a podobné názory,“ podotkla.
Odmítla též, že by měl být za „proruského“ označován též slovenský premiér Robert Fico. „Proč je proruský? Protože nepožívá ten narativ, který tady byl dán veřejnoprávními médii, že je tohle správné říkat a nic jiného se říkat nesmí? Vždyť je to stejně stupidní jako za toho covidu,“ mínila. U mnoha témat se dle ní ukazuje, že pokud člověk nepoužívá názory, které jsou „oblíbené v mainstreamu“, tak je poté označen za „dezinformátora“ či někoho „proruského“.
„Já si fakt nepřipadám proruská. Jako vůbec ne. Já jsem poslankyně, která od roku 2002, když seděla ještě v české Poslanecké sněmovně, hlasovala proti zapojení našich vojáků v konfliktu v Iráku. Proti tomu, co se odehrávalo v Afghánistánu, v Libyi, v Sýrii. Všude kde jsme měli nějaké techtle mechtle nebo prsty, nebo jsme tam něco strkali, tak jsem vždycky razila ten samý přístup, ať se jednalo o cokoliv. Já v tom jenom u té Ukrajiny pokračuji,“ ohradila se pak Konečná proti „proruské“ nálepce u své osoby.
Odmítla též, že by měla být takto označována kvůli svému odmítavému postoji k EU a NATO. „Já v té zahraniční politice mám opravdu jiný názor, koneckonců to byl Václav Havel, který říkal, že nemáme vstupovat do žádné vojenské aliance,“ dodala Konečná v rozhovoru s novinářem Čestmírem Strakatým.
Celý rozhovor můžete zhlédnout zde:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radek Kotas