Spojené státy po vleklém vyjednávání tento týden přijaly balík zahraniční finanční pomoci Ukrajině a Izraeli. Součástí balíku byl takzvaný REPO Act (Obnova hospodářské prosperity a příležitostí pro Ukrajince), který umožňuje administrativě Joea Bidena zabavit ruský státní majetek nacházející se v USA a využít jej ve prospěch Kyjeva.

Nový americký zákon vyžaduje, aby prezident a ministerstvo financí začali do 90 dnů vyhledávat ruská aktiva v USA a do 180 dnů o tom podali zprávu Kongresu. Měsíc po uplynutí této lhůty bude prezident moci „zabavit, zkonfiskovat, převést nebo svěřit“ jakýkoli ruský státní majetek včetně jakýchkoli úroků.

To by mohlo znamenat další pomoc Ukrajině ve výši 5 miliard dolarů, která by mohla pocházet z aktiv ruské centrální banky, která byla ve Spojených státech zmrazena. USA a západní spojenci na začátku ruské invaze na Ukrajinu okamžitě zmrazili ruská zahraniční aktiva ve výši 300 miliard dolarů. Většina těchto peněz se nachází v zemích Evropské unie a zůstává nevyužita. Zhruba 5 miliard dolarů z těchto aktiv se nachází v USA.

Problém je ten, že ačkoliv zmrazená aktiva jsou znehybněna a Moskva k nim nemá přístup, stále patří Rusku. Zatímco vlády mohou obecně zmrazit majetek bez problémů, zabavit tento majetek a například ho použit ve prospěch Ukrajiny, by mohlo porušovat mezinárodní právo. Spojené státy tak chtějí tuto možnost konzultovat se svými spojenci a postupovat společně.

Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan ve středu uvedl, že tato otázka bude důležitým tématem při červnovém setkání lídrů zemí G7 v Itálii. „Ideální by bylo, kdybychom postupovali společně,“ uvedl Sullivan podle informací APNews.

V legislativě se konkrétně uvádí, že „jakékoli úsilí Spojených států o konfiskaci a opětovné použití ruských státních aktiv“ by mělo být provedeno společně s mezinárodními spojenci, včetně G7, 27členné Evropské unie a dalších zemí v rámci koordinovaného úsilí.

Ministryně financí Janet Yellenová potvrdila, že USA pravděpodobně nebudou jednat bez podpory spojenců z G7. „Kongres učinil důležitý krok v tomto úsilí přijetím zákona REPO a já budu v následujících týdnech pokračovat v intenzivních diskusích s našimi partnery z G7 o společném postupu,“ řekla Yellenová.

Státy Evropské unie se k zabavení ruských aktiv staví spíše rezervovaně. Evropská unie zatím jen začala odkládat neočekávané zisky ze zmrazených aktiv ruských centrálních bank. Blok odhaduje, že úroky z těchto peněz by mohly každoročně poskytnout přibližně 3 miliardy eur. „Rusové z toho nebudou mít velkou radost. Částka 3 miliardy ročně není mimořádná, ale není zanedbatelná,“ řekl v březnu šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell.

Přesto někteří evropští představitelé vyjádřili váhání, zda pokračovat v plánu na formální zabavení ruských aktiv v Evropě. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová na začátku dubna uvedla, že konfiskace ruských aktiv „je něco, co je třeba velmi pečlivě zvážit“ a co by mohlo „narušovat mezinárodní právní řád“.

Kritici zákona REPO navíc tvrdí, že zabavování ruských rezerv v zahraničí by mohlo poškodit postavení amerického dolaru jako dominantní světové měny. Konfiskace ruských aktiv by totiž mohla přimět země jako Čínu – největšího držitele amerických státních dluhopisů – k rozhodnutí, že není bezpečné držet své rezervy v amerických dolarech.

Konzervativní nadace Heritage Foundation kritizuje možné zabavení ruských aktiv mimo jiné za to, že by podkopalo globální finanční systém a že „by vystavilo již tak křehkou ekonomiku nezamýšleným důsledkům a rizikům, na které Spojené státy nejsou připraveny“. Před podkopáním globálního finančního systému a narušením mezinárodního práva varovaly i ruské úřady.