„Vládní krize v Česku má několik jednoduchých řešení a zdá se, že jedno už bylo vybráno. Nic nehoří. Na druhé straně je dnes Peking gravitačním centrem, odkud se tvaruje budoucnost celé planety. Což prezident jako ekonom a prognostik chápe. Je naopak velmi smutné, že ministr zahraničí do Číny neodletěl," kroutí nechápavě hlavou Krejčí.

Krejčí navíc vysvětluje, v čem se čínský projekt odlišuje od obdobného amerického projektu po druhé světové válce - od Marshallova plánu.

„Marshallův plán měl velký ideologicko-politický podtext, byl dítětem začínající studené války. Pomohl připoutat západní Evropu k USA, a to mimo jiné na bázi antikomunismu. Iniciativa pásu a stezky – v angličtině se někdy používá zkratka OBOR (One Belt, One Road) – je zamýšlena jako zcela neideologická. Neměla by být výhodnější pro Čínu než pro její partnery, měla by být výhodu pro všechny hráče," pokračuje Krejčí.

Celý rozhovor naleznete zde

Čínský projekt je prý také rozsáhlejší. Asijský ekonomický obr si tento významný projekt může dovolit. Jde prý o celosvětový projekt, do kterého bude zapojena Evropa, Afrika, Asie, ale i Nový Zéland, takže jde o větší plán, než byl ten poválečný americký pro západní Evropu. Na tomto projektu údajně vydělají všichni, protože na rozdíl od západního modelu globalizace není založena na vykořisťování. Takový je alespoň pohled Oskara Krejčího.

Lidé, kteří se obávají vlivu čínských komunistů ve světě to ale tak nevidí. Krejčí jejich strach odmítá. „Jsou to hlavně veřejnoprávní média, která svými ideologickými komplexy šíří strach ze spolupráce s Čínou. Čína dnes staví jadernou elektrárnu ve Velké Británii. Kolik fám o bezpečnostním riziku a o Tibetu uslyšíme, když se čínské firmy přihlásí k dostavbě jaderné elektrárny u nás!?" ptá se.

Obratem dodává, že návštěva Dalajlámy v Česku a návštěva čínského prezidenta u nás byla podle Krejčího příležitostí k rozpoutání hysterického útoku proti Číně. „Je prostě nutné budovat alternativní informační svět. Svět hledání pravdy, ne fanatického hlásaní polopravd a nesmyslů, uzavírá tuto myšlenku Krejčí.

Kritici Číny by si prý měli uvědomit, že jde o nové centrum inovací. Číňané podávají desítky tisíc patentů.