Zaorálek byl v Bruselu a představil tam několik věcí. „Já jsem představil závěry summitu V4 v Praze a odezva na tento summit byla pozitivní,“ zahájil ministr zahraničí. Následně na své kolegy v EU apeloval, aby si vytkli jako hlavní cíl zastavení toku migrantů – v hotspotech na hranicích EU.

Řecko teď má tři měsíce na to, aby to dokázalo. „Ale já teď nechci předjímat, co se stane, když to nedokáže. V téhle chvíli je třeba, aby každý pomohl,“ zdůraznil host. Řecko má také za úkol vracet do Turecka migranty, kteří nemají nárok na azyl. To se zatím nedaří. Nikdo teď nechce mluvit o plánech B, aby Řecko nebylo demoralizováno. „Lidi nebudeme muset uklidňovat, pokud se ukáže, že se nebude opakovat uprchlická vlna z roku 2015,“ konstatoval.

„My bychom měli v zemi, kde to nefunguje, zasáhnout. O to jsem se přel i se svými maďarskými a polskými přáteli. Že musíme jako celek EU zasáhnout v zemích, kde to nefunguje. To se mělo stát už dávno,“ udeřil Zaorálek.

Před summitem Visegrádské čtyřky se psalo o německém tlaku na Prahu. Ministr zahraničí dal však najevo, že žádný tlak necítil. „Já sám jsem žádný tlak z Německa nepociťoval, ale je pravda, že jsem četl i dopis, který byl poslán po evropské sociálně demokratické linii,“ naznačil. Teď jde podle jeho názoru o to, aby spolu všechny strany jednaly. Třeba i tvrdě, ale jednaly. „Kupříkladu jednání mezi EU a Tureckem jsou velmi tvrdá, ale probíhají,“ prozradil šéf české diplomacie.

Musíme diskutovat i s dalšími zeměmi mimo EU – s Pákistánem či Marokem – o tom, že přijmou zpět své občany.

Pokud toto Merkelová řekla...

V jednu chvíli byl však Zaorálek poměrně zaskočen. Moderátorka se ho totiž ptala na stanovisko kancléřky Merkelové, která chce na nadcházejícím summitu EU debatovat o tom, zda lze ochránit vnější hranici Schengenu. Pokud bude zjištěno, že to nejde, přijmeme prý toto stanovisko s důsledky pro celý Schengen. „Tak jestli to paní kancléřka opravdu řekla, tak mě to také překvapuje, protože to by byl poměrně zásadní obrat. My musíme ochránit vnější hranici Schengenu,“ zdůraznil člen vlády. Více se ale nechtěl ke slovům kancléřky vyjadřovat, protože nevěděl, zda byla vytržena z nějakého kontextu.

„Dnes je to tak, že uprchlík si koupí letenku za padesát euro, odletí do Turecka a tam nasedne do člunu a dostane se jako uprchlík do EU. V Maroku mu přitom nehrozí politické pronásledování. Mně se podařilo zjistit, že jeden Maročan odjel do Evropy, protože prchal před zákonem, byl to zločinec a utíkal před úřady,“ rozčílil se Zaorálek.  

Armádu nepotřebujeme, nejsme ve válce

Na ochranu Schengenu prý zatím nepotřebujeme armádu, protože nejsme ve válce. Hranice proto střeží policisté, a ne vojáci. „I Česká republika posílá na hranice policisty, ale nevím, proč tu někdo vytváří dojem, že tady jde o válku. My přitom potřebujeme vojáky na něco jiného,“ konstatoval jasně člen české vlády. Postavil se tak např. proti prezidentovi Miloši Zemanovi, který volá po zřízení společných vojenských jednotek např. o tisíci mužích, kteří by pomáhali hájit hranice hraničních států Schengenu.

Nakonec se vyjádřil ke kauze Alího Fajáda. Připomněl, že o případném trestním stíhání v České republice rozhoduje státní zástupce. „A pokud byl někdo propuštěn, tak by měl mít státní zástupce čas na to reagovat,“ zaznělo z úst Zaorálka. To, zda měl státní zástupce dost času na reakci v kauze Fajád, je podle ministra třeba prověřit.