Ministr práce Marian Jurečka se chtěl rozejít s dnes již bývalým šéfem Úřadu práce ČR Najmonem, ten si ale ministra nahrál. A z nahrávky vyplývá, že Jurečka dal Najmonovi na vybranou. Buď vše proběhne v klidu, pak by nelitoval ani po finanční stránce. Jenže pokud k dohodě nedojde, sečte mu ve služebním hodnocení všechno, co pokazil a s tím bude těžko hledat další uplatnění. „Je to bohužel typicky česká kauza. Když to porovnám s jednáním na západ od nás… Lidé si navzájem vůbec nevěří. Nahrávají jeden druhého, vyhrožují si, snaží se podplatit. Bohužel tohle odráží situaci ve společnosti. Nevím o tom víc, než je ve sdělovacích prostředních, ale nechť se to vyšetří a udělají závěry! Pokud existoval pokus o vydírání, myslím si, ať je to Jurečka nebo jakýkoli jiný ministr, měl by odejít. Nejde prostě měsíce tvrdit, že ředitel je špatný a na druhé straně mu dávat mimořádné odměny. Už tohle nehraje,“ komentuje bývalý místopředseda Evropského parlamentu, někdejší redaktor Hlasu Ameriky Libor Rouček.   

Další ukázka, jak strany podvedly voliče

Státní instituce a podniky opustily od nástupu vlády Petra Fialy stovky lidí. K dnešnímu dni bylo zrušeno 325 míst ve státní správě. Vláda má snižování počtu státních zaměstnanců ve svém programovém prohlášení. Analýza měla být hotová do konce minulého roku, nicméně vláda oznámila posun o rok, tedy do konce roku 2023. „V každé normální vyspělé demokracii je pravidlem, že když něco politické strany v kampani slíbí, že to mají propočítané. Kritičtí novináři pak kontrolují volební programy. My jsme bohužel v situaci, kdy vlády něco slíbí a vůbec se to nezakládá na reálné situaci,“ uvedl Rouček. „To je i případ snižování zaměstnanců. Každá strana o tom mluví, pravicové strany snad o snižování o deset nebo třináct procent, ovšem bez jasné analýzy, jak to budou snižovat. Předpokládali bychom, že když jdou do vlády, budou mít jasný program. Vidíme, že oni toto nevědí ani po roce a půl,“ dodal. Upozornil na to, že někde bude jistě nutné pracovní místa rušit, ale na druhé straně zase pracovní místa vytvořit. „U nás se akorát populistický říká, že chceme štíhlý stát. Je to další ukázka toho, jak dnešní strany podvedly voliče při volbách. To jsou daně, nejrůznější reformy i snižování počtu úředníků,“ říká Rouček

Zisk ČEZ použít k podpoře naší ekonomiky

100 mld. zisku ČEZ půjde na výstavbu silnic, dálnic, na zvyšování výdajů na obranu i na pomoc s vysokými cenami energií. Objevují se názory, že ty peníze by měly být vráceny lidem, z jejichž kapes ČEZ zisk vytáhl. „ČEZ má obrovský zisk, konec konců ty zisky má většina energetických společností po celém světě. Stát z toho zisku zkasíruje velkou část na dividendách. Teď je otázka, kam je dát,“ předesílá Rouček. „Já jsem toho názoru, že by je měli dostat do určité míry zpátky spotřebitelé, ať jsou to větší či menší podniky. Tím by také mohlo dojít ke snížení cen a následně inflace. Jeden velký důvod, proč máme tak vysokou inflaci, je, že vláda zastropovala ceny elektřiny pozdě. Pak dochází k řetězové reakci. Vláda by tohoto měla využít ke snahám o snížení inflace a podpoření ekonomiky,“ doporučuje.

Připomíná, že jsme jediná ekonomika v celé EU, jejíž úroveň ještě nedosáhla doby předcovidové. Jsme jedna z mála ekonomik v EU, která je v minusu. „Ekonomika neroste, ale klesá, navzdory tomu, že dostáváme téměř 2 procenta HDP nejrůznějších příspěvků a peněz z EU. I na to by měla vláda myslet, aby tyto peníze použila efektivně. S použitím části peněz na investice souhlasím, ale ne s dáváním peněz na obranu. Samozřejmě, máme válku na Ukrajině, je potřeba dávat 2 procenta HDP, ale jestli zrovna dávat peníze ze zisku ČEZu do zbrojení, to si nejsem jistý,“ dodal.