Celá cesta začínala v polárním táboře Barneo, odkud byli členové expedice odvezeni helikoptérou na 89. stupeň severní šířky. Přesně 111 kilometrů od severního pólu začalo jejich osmidenní putování ledovou pustinou v minus 30 stupních Celsia s více než šedesátikilovou výstrojí, kterou si každý musel sám táhnout na saních za sebou. Často se říká, že ti, kdo se dostali na severní pól, se dělí na tři druhy. Ti, kdo tam přiletěli, ti, kdo tam připluli nebo přijeli, a pak je velmi málo těch, kteří tam dokázali dojít po svých. 

 

V arktických podmínkách jsou jedním z největších nebezpečí omrzliny. Každý si tak musí chránit především ruce, nohy a obličej. A právě omrzlinám podlehl třetí den Belgičan Luc. Pátý den na vyčerpání organismu zkolaboval Francouz Phillipe. Oba členy expedice vyzvedávala helikoptéra, aby je přepravila do bezpečí k lékařské pomoci. Měli veliké štěstí, že bylo dobré počasí a helikoptéra pro ně mohla přiletět. Největší nebezpečí však na zbylé členy expedice teprve čekalo. Sedmý den cesty byla skupina napadena polárním medvědem. Díky zkušenosti průvodce a pohotovosti právě Pavla Sehnala a zachování klidu nebyl nikdo z expedice zraněn a šelma byla zahnána. „Byl už od nás necelých 15 metrů. Naštěstí jsem měl s sebou vlastní zbraň a varovné výstřely medvěda zahnaly,“ popisuje Sehnal.

 

 

„Každý den jsme spali po dvou ve stanech, kde bylo o nějakých deset stupňů více než venku. Cokoliv usušit tak bylo naprosto nemožné. Museli jsme dávat obrovský pozor na to, aby se nám do rukavic a do bot nedostala vlhkost. Po vaření snídaně a přípravách na cestu jsme každý den zhruba osm hodin jen šli a šli. Přes den jsme měli přestávky na jídlo a odpočinek, které byly velmi krátké, abychom neprochladli. Večer nás zase čekala stejná procedura se stavěním stanů a přípravou večeře,“ vysvětluje Sehnal. 

 

Kromě Pavla Sehnala dorazila do cíle ještě známá cestovatelka Japonka Marin Minamiya, která ve svých dvaceti letech již zdolala severní i jižní pól a sedm nejvyšších hor jednotlivých kontinentů, a Švýcarka Evelyn Binsack, která za svůj život již zdolala jižní pól i nejvyšší horu světa Mount Everest. Ze tří mužů, kteří spolu s nimi 5. dubna vyrazili na severní pól, však Pavel Sehnal expedici dokončil jako jediný.

 

 

Pavel Sehnal sbíral zkušenosti na takto náročnou cestu hlavně na běžkách. Absolvoval například Vassův běh na 90 kilometrů, kterého se účastní každý rok, či závody ze série Ski Classics. Letos přeběhl na běžkách i napříč Finskem od ruských po švédské hranice. Sedmidenní závod čítal přes 440 kilometrů. Už v loňském roce si navíc Sehnal sáhl až na dno svých sil, když za 18 hodin uběhl Redbull Loppet Race – nejdelší závod na běžkách dlouhý 220 kilometrů.

 

 

„V životě si neustále dávám cíle, které mne posunují dál. A to jak v pracovním, tak i osobním životě. Sám jsem si ale nedovedl dopředu představit, jak náročný tento cíl bude,“ říká o své expedici na severní pól Pavel Sehnal a zároveň dodává: „Člověk musí mít odvahu, houževnatost a já doufám, že mi ta houževnatost vydrží i v politice, a věřím, že náš projekt ODA bude úspěšný.“ Těmito slovy uzavřel Pavel Sehnal své povídání.