Prezident Miloš Zeman při státní návštěvě Srbska zcela plánovaně vzbudil značný rozruch, když prohlásil, že má rád Srbsko, ale nemá rád Kosovo, a pokusí se v Česku otevřít debatu o tom, zda bychom ho mohli přestat uznávat jako samostatný stát.

Etnolog Filip Tesař v rozhovoru pro Lidovky.cz naznačil, co může prezidenta vést k tomu, že na diplomatické úrovni pronášel takovéto nediplomatické výroky.

„V případě Miloše Zemana je to specifické. Nemá totiž z principu rád muslimy, kosovští Albánci jsou totiž v naprosté většině muslimové. Tím, že povstali proti Srbům, se v očích Miloše Zemana stali jednoduše teroristy a zapadli tak do jeho obrázku běžného muslima. Jeho bonmot o tom, že „ne všichni muslimové jsou teroristé, ale všichni teroristé jsou muslimové“, je velmi známý. Navíc zrovna na Albánce, mám ten pocit, pohlíží jako na muslimy druhé kategorie. Kulturně a společensky jsou pro něj na ještě nižší příčce. Vidí je jako obyčejné kšeftaře s drogami. Naproti nim jsou Srbové Slované, kteří k nám mají blíž a mají dobré vztahy s Ruskem i Čínou. To vše se Zemanovi líbí. Je to zkrátka jeho osobní, emotivní postoj. Stejně tak nemá příliš rád NATO, které na Srbsko zaútočilo. Srbové se bránili početní i technologické převaze, což znamená další body v očích Miloše Zemana. Jednoduše slovanští hrdinové, zatímco Albánci jsou špinaví teroristé a drogoví dealeři,“ uvedl Tesař.

Od 60. let 20. století sílila v Kosovu myšlenka připojit toto území k Albánii. Vždyť také 90 procent místní populace tvoří kosovští Albánci. Myšlenka připojit Kosovo k Albánii se ale ukázala natolik neprůchodná, že bylo zvoleno náhradní řešení. Zrodilo se samostatné Kosovo. Nový stát se ukázal jako nepříliš životaschopný, jenže etnolog Tesař upozornil, že ve světě existují ještě méně životaschopné státy, a mezinárodní společenství je uznává.

Ani státy, které Kosovo oficiálně neuznávají, v minulosti nepoužívaly vůči Kosovu tak ostré výroky jako teď Miloš Zeman. Jeho výrok podle etnologa v žádném případě nelze označit za běžný.

S existencí Kosova se podle etnologa pomalu smiřují i Srbové.

„Pokud smířením nazýváte to, že si myslí, že už se s nezávislostí Kosova nedá nic dělat, pak se s tím běžní Srbové smířili. Neznamená to ale, že si myslí, že by to tak mělo být. Srbští politici jsou na tom podobně, opatrně existenci Kosova přijímají, dnes už aktivně pracují na urovnávání vzájemných i etnických vztahů. Nicméně stále tvrdí, že k diplomatickému uznání Kosova je nikdy nic nedonutí. Smiřují se nicméně z pragmatických důvodů – vstup do EU a dalších struktur – s modelem, který můžeme nazvat východoněmeckým. V praxi spolu obě Německa jednala jako se sousedními státy, ačkoliv západní Němci formálně existenci NDR nikdy neuznali. Ke stejnému modelu nyní směřuje Bělehrad,“ shrnul Tesař.