Zítra to bude už čtvrt století, co bylo poprvé zveřejněno Několik vět

21.06.2014 10:47 | Zprávy

Desítky let zdánlivě neotřesitelné mocenské postavení československých komunistů v 80. letech minulého století postupně sláblo. Vlivem změn v Sovětském svazu, událostí v Polsku a v Maďarsku a napětí ve společnosti sílilo i opoziční hnutí doposud představované relativně úzkou a uzavřenou komunitou disidentů. Ukázaly to i desetitisíce podpisů pod manifestem Několik vět, který byl poprvé publikován před 25 lety, 22. června 1989, v ilegálních Lidových novinách.

Zítra to bude už čtvrt století, co bylo poprvé zveřejněno Několik vět
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pamětní deska sametové revoluci na Národní třídě

Manifest Několik vět byl pokračováním událostí, které začaly již v lednu 1989 během takzvaného Palachova týdne. Při pokusu položit květiny k pomníku sv. Václava zadržela policie představitele opozice. V dalších dnech protestovaly na Václavském náměstí desetitisíce lidí, demonstrace rozháněla policie a byly nasazeny Lidové milice. Mezi zadrženými byl i Václav Havel, který ve vězení zůstal až do května 1989.

Autoři manifestu vyzvali vedení státu k systémovým změnám a k zásadní změně společenského klimatu v zemi. V sedmi bodech pojmenovali základní požadavky, mezi nimiž bylo propuštění politických vězňů, ukončení omezování svobody shromažďování, uznání nezávislých iniciativ, svoboda tisku či respektování oprávněných požadavků věřících občanů. Hlavními organizátory petice byli Havel, Alexandr Vondra a Jiří Křižan.

Na podpisových arších k manifestu se objevila nejen jména známých disidentů, ale i podpisy populárních umělců a významných vědců. Komunistický tisk podrážděně reagoval zejména na podpisy umělců, kteří dosud proti režimu otevřeně nevystupovali, například Jiřího Bartošky, Daniely Kolářové, Boleslava Polívky nebo Hany Zagorové. Celkový počet signatářů se v listopadu 1989 blížil ke 40 tisícům. Vládními strukturami bylo Několik vět okamžitě po zveřejnění označeno za protistátní a protisocialistický pamflet.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam, čtk

Proč nemáme referendum?

Paní Válková, rád bych znal váš názor na to, proč si myslíte, že neprošel váš návrh na uzákonění referenda, když je zakotveno i v ústavě a taky by mě zajímalo, proč jste zákon nepřijali, když jste byly ve vládě vy?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hejtman Grolich: Povodeň, kampaň. Fotky skoro za čtyři mega. „Morální svinstvo“

12:54 Hejtman Grolich: Povodeň, kampaň. Fotky skoro za čtyři mega. „Morální svinstvo“

Můj kanál má více sledujících. Tak vysvětlil hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich, proč se krizo…