Snaha fandů Václava Havla postavit svému prezidentovi další pomník se někomu zdá být dobrým nápadem, jiní ale naopak hovoří o nesmyslné adoraci modly. Letos v říjnu totiž uplyne 80 let od Havlova narození a v prosinci tomu bude již pět let, co první porevoluční prezident zemřel. Nadace Charty 77 se k těmto výročím rozhodla uspořádat sbírku, jejíž výdělek má padnout na výrobu zvonu pro kostel sv. Havla v Havelské ulici na Starém Městě pražském.

Náklady na výrobu zvonu vyčíslila nadace na 850 tisíc korun českých. Do dnešního dne se na transparentním účtu sešlo necelých 55 tisíc korun. Sbírka probíhá od poloviny letošního června a potrvá do 31. 1. 2017.

Shromažďování prostředků se nadace rozhodla podpořit rozesláním třiceti putovních zvonečků, které budou nakonec vydraženy, a takto získané prostředky poputují rovněž na výrobu zvonu. V sobotu převzala na Hrádečku jeden ze zvonečků i vdova po Václavu Havlovi Dagmar. Ta ho prý chce předat v říjnu tohoto roku tibetskému dalajlámovi, jenž by měl v Praze vystoupit na konferenci Forum 2000, kterou založil její manžel.

Ne však každému se nápad o zvonu Havel líbí.

Ach, ty myšlenky Kim Ir-sena...

„Je to hrůzný, ty myšlenky Kim Ir-sena se šíří světem strašně moc a je to nakažlivé,“ ironizoval celou akci kupříkladu poslanec ČSSD Vítězslav Jandák. Redakce ParlamentníchListů.cz ho však napřed musela seznámit s fakty sbírky, protože prý o ní ještě  neslyšel.

„O té akci nevím nic, nikdo mi dosud neřekl ani o korunu,“ sdělil. Na dotaz, zda by ale na takovou akci přispěl, kdyby byl o peníze požádán, odvětil: „Jejich starosti na mou hlavu! Jejich starosti na hlavy celého národa! Je tam trošku infantility, trochu Kim Ir-sena, je to pitomost až na půdu! Kim Ir-sen byl přece veliký Bůh Severní Koreje, který je adorován a i všechno se podle nějv Koreji jmenuje. On tam stále ‚dohlíží na lidi‘, a jinými slovy tohle opakuje u nás skupina lidí,“ zmínil dále Jandák.

Podle jeho soudu nemají fandové Václava Havla asi nic jiného moudrého na práci, když vymýšlejí takové záležitosti. „Nemají asi co dělat, a tak když s ničím jiným nepřišli, adorují svou modlu! Někdo k životu modly potřebuje, já ne. Já si myslím, že je důležitý systém, ne modla,“ dodal Jandák ještě k nápadu s tím, že když církev v restitucích dostala dostatek peněz, tak ať si tento zvon Havel opatří sama: „Ten kostel snad patří církvi, ne? Tak ať si z těch peněz z restitucí pořídí i zvon!“

Vyplundroval republiku a teď mu za to budou vyzvánět?

ParlamentníListy.cz Jandákovi navíc odcitovaly některé komentáře čtenářů, kteří reagovali na první informativní článek o zvonu Havel.

„Vyplundroval republiku a ještě mu za to budou vyzvánět? Ta Dáša má ale blbý nápady!“ svěřila se v nich například „matka2dětí“. „Běžte už s tím zatraceným ožralou někam! Když slyším slovo Havel, tak se mi dělá husí kůže. Hnus!“ reagoval další čtenář a hned v závěsu za ním někdo připsal: „Měla by zajít za gen. Lorencem, dobře se jim spolu dělalo...“

„Já bych jeho osobu takto nekomentoval, já bych ho neurážel a nenadával mu. Byl to přece náš prezident, a to je v pořádku. Ale ti jeho ‚potomci‘, co ho obklopovali a doteď ho i po jeho smrti obklopují, tak to je ten největší sajrajt! Ale ať si jeho příznivci na to dají peníze mezi sebou, ať jim přispěje Bakala, který staví Havlovi muzeum. Co je vlastně s tím muzeem? Neměli by spíš ten barák střelit a zaplatit z toho horníkům platy? Ale berte to tak, že jsem strašně přízemní a ti, kteří myšlenky Václava Havla neustále obnovují, by měli konečně namísto kecání něčím kloudným této zemi přispět,“ dodal k tomu všemu Jandák.

Redakce oslovila i bývalého ředitele Národní galerie Milana Knížáka, o němž je známo, že Havla příliš „nemusel“. Ostatně ve své loni vydané knize „25 let v pichlavém sametu“ o Havlovi Knížák třeba napsal, že to je „tragická figura našich současných dějin a že požehnal všem intrikám, které hýbou naší politickou scénou“. „Oženil se s totalitní hvězdičkou Dášou Veškrnovou. Kéž by to byla láska, ale ona si jen dobře políčila a hrozně jí vadilo, že onemocněl a vypadl z politického hřiště,“ zaútočil v knize i na vdovu po Václavu Havlovi.

Nedám peníze a směju se

„Já mám na Havla jasný názor – sice mu připouštím tu jeho roli, ale je mnoho věcí, které mu vyčítám, a nemyslím si, že to byl dobrý prezident. Ale pokud si to někdo myslí a chce mu udělat pomník a sežene na to soukromé peníze, tak ať to udělá. Pokud se to nepříčí nějakým zákonům, pak v tom nevidím žádný problém,“ řekl Knížák na dotazy ohledně zvonu Havel.

Sbírka nadace mu tak nevadí. „Pokud ty peníze mají mezi sebou vybírat lidé, je to přece na nich, zda na takovou akci peníze dají, nebo ne. Pokud by však nutili stát, aby na to přispěl, to už by bylo nemravné. Když na to dá někdo peníze ze svého, je to jeho věc, já na to ovšem peníze nedám! Směju se této akci a myslím si, že to bude spíše házet legrační světlo na onu nadaci a na paní Havlovou, přesto to podle mne není čin, který by mne měl významně pobuřovat. Nesmíme upírat práva ani těm lidem, které nemáme rádi...,“ poznamenal dále Knížák.

Prý je poměrně jedno, zda v nějakém kostele bude zvon Havel, či Pepík. A co se týče zlostných připomínek lidí pod články, kde se o zvonu Havel hovoří? „Každý má právo reagovat tak, jak chce. Je to jejich věc. Já bych se ale proti tomu nebouřil, přestože si nemyslím, že to je něco, co by se mělo dělat,“ spustil ke komentářům Knížák.

... zůstal prezidentem déle, než bylo zdrávo

„Já si myslím, že je naše společnost nemocná. Buď adoruje, nebo nenávidí, a to je podle mne špatně. Havla tady do roku 1989 znala jen hrstka lidí, pak se stal miláčkem davu a teď se zase objevuje, že vše kolem něj nebylo tak úplně košer. Celá tahle situace je ale špatná,“ komentoval Knížák i fakt, že se na Havla v posledních letech sype čím dál více nenávistných komentářů stran odborné veřejnosti.

„Víte, špatné je, že Havel zůstal prezidentem déle, než bylo zdrávo – kdyby odešel v době, jak sliboval na začátku, kdy republiku pomohl poměrně silně a i mezinárodně úspěšně vytáhnout nahoru, tak by to bylo v pořádku. To on ovšem neudělal, přetáhl svou politickou kariéru déle, než měl, a proto se dnes lidé na něj někdy dívají skrz prsty. Naše společnost se prostě chová nestoudně v tom, že třídí: buď miluje, a pak zase nenávidí. Neumíme svobodu, neumíme demokracii,“ doplnil k tématu Milan Knížák.