Ve stížnostech jsou zastoupeny všechny kraje, liší se však počtem podnětů a také jejich tématy. Tradičně nejvíc lidí, kteří se na veřejnou ochránkyni práv v loňském roce obrátili, je z Jihomoravského kraje (1387) a z Prahy (1010). Následuje Moravskoslezský (734) a Středočeský kraj (727). Nejmenší zastoupení měl naopak Karlovarský (203) a Liberecký kraj (247).

Z celorepublikového pohledu se absolutně nejvíc podnětů týkalo sociálního zabezpečení, za nímž následovala oblast staveb a regionálního rozvoje s o polovinu méně podněty. Toto pořadí kopírují i jednotlivé kraje, ale zatímco z Plzeňského kraje se sociálního zabezpečení týkal každý desátý podnět a z Prahy nebo Středočeského kraje každý devátý, naopak z Ústeckého kraje se stejných problémů týkal každý čtvrtý podnět. Jihomoravský a Jihočeský kraj na tom nebyly o moc lépe (každý 5. podnět).

„Vedou“ mezi nimi především problémy s důchody. Výjimkou je však Praha a Jihomoravský kraj, kde nad důchodovými záležitostmi převažují stížnosti týkající se dávek pomoci v hmotné nouzi. Zatímco tedy v Ústeckém a Moravskoslezském kraji řešil problémy s důchody každý desátý stěžovatel, v Praze to byl jeden stěžovatel ze třiceti.

O situaci v jednotlivých regionech vypovídá i rozdíl v počtu stížností na sociální zabezpečení a na oblast stavebnictví. Největší rozdíly jsou v Ústeckém kraji a Moravskoslezském kraji, kde problémy týkající se sociálního zabezpečení několikanásobně převažují nad stížnostmi z oblasti stavebnictví. Naopak ve Středočeském kraji mezi nimi prakticky není rozdíl a lidé si na obě oblasti stěžují ve stejné míře.

Při řešení problémů v oblasti územního a stavebního řízení nebo užívání staveb jsou nejaktivnější lidé ze Zlínského a Středočeského kraje - každý patnáctý podnět se týkal tohoto tématu. Na opačném konci pomyslného žebříčku je Karlovarský kraj, odkud se na ochránkyni obrátili jen 4 lidé řešící problémy stavebního povolení nebo užívání stavby.

V ještě větším kontrastu v rámci republiky je Karlovarský kraj v podnětech týkajících se činnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Za celý rok obdržela ochránkyně z tohoto regionu pouze jeden podnět týkající se úpravy styku otce s dětmi. Naproti tomu např. z Královéhradeckého kraje se činnosti OSPOD týkal každý šestnáctý, z Olomouckého kraje pak každý osmnáctý podnět.