Antonín Ticháček: Kafemlejnek je ADR (automatický dojící robot) na malverzaci státních zdrojů

29.10.2014 16:55 | Zprávy

Zachování strategických produkčních národních kapacit českého zemědělství a potravinářství bude možné jen za cenu zásadních demokratických korekcí výkonně regulativních gescí státu garantujících potravinové potravinového právo, potravinovou bezpečnost a suverenitu země.

Antonín Ticháček: Kafemlejnek je ADR (automatický dojící robot) na malverzaci státních zdrojů
Foto: red
Popisek: MVDr. Antonín Ticháček

Motto: Síla života je v pravdě, demokracii a poctivé práci pro společnost

Úvod

Tajemník Copa-Cogeca Pekka Pesonen dne 3.6.2011 z Bruselu sděluje: „Silná SZP je základem dalšího rozvoje zemědělství po roce 2013 vzhledem k tomu, že zemědělci a zemědělská družstva budou nucení čelit výzvám spojeným s potravinovou soběstačností, a bezpečností potravin.Přiznáváme, že aplikovaný výzkum do budoucna bude velmi důležitý, ale zároveň je důležité, aby se jeho výsledky také dostaly k zemědělcům a zemědělským družstvům“. Tytéž názory vyznává v ČR již od ledna 2010 multidisciplinární pracovní skupina zemědělských odborníků, příslušníků akademické obce, která je toho názoru, že politické, vládní i nevládní instituce, které agrární , potravinářskou i environmentální politiku v ČR řídí, nebo k ní mají vztah, nejen že neplní řadu zadání vyplývajících ze zákonitostí života společnosti a přírody, ale ani ty závazky, které vyplývají vládních usnesení, z Lisabonské smlouvy, z následných členských závazků v Evropské unii, spolu s její Společnou Zemědělskou Politikou (SZP).

Současný stav

Vláda na svém jednání dne 6. dubna 2011 schválila Principy pro přípravu národních priorit výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Jedním z cílů Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015 (dále jen "NP VaVaI") schválené usnesením vlády České republiky ze dne 8. června 2009 č. 729 je přehodnocení priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací ve vazbě na potřeby udržitelného rozvoje ČR. Odpovědnost za uskutečňování tohoto opatření má Rada pro výzkum vývoj a inovace, která připravila základní principy, podle kterých budou přijímány nové priority. Odpovědnost za přípravu priorit je Radě pro výzkum a vývoj dána ustanovením § 35 odst. 2 písm. f) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění zákona č. 110/2009 Sb., a Reformou systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice schválenou usnesením vlády ze dne 26. března 2008 č. 287. Důvodem pro přehodnocení priorit byla a zůstává je skutečnost, že dosavadní priority aplikovaného výzkumu byly formulovány velmi komplexně, chybělo jim dostatečné zacílení na oblasti, které by reagovaly na potřeby společnosti, zejména na společenský a hospodářský rozvoj ČR. Některé výzkumné činnosti byly podfinancovány, aplikovaný výzku nweppřinášel vždy řešení, která by připssívala k růstu naší konkuremceschopnosti, k naplňování potřeb rozvoje společnosti. Programy podpory výzkumu, vývoje a inovací (dále jen VaVaI), jejichž prostřednictvím byly a jsou rozdělovány účelové podpory, sice odkazují na priority VaVaI, ale skutečná vazba programů na priority byly a jsou e nezřídka formalistická. Tento stav je dán nejen neplněním celé řady rozhodnutí na úrovni vlády, Komise či Rady EU, ale také tolerováním či dokonce upřednostňováním vlivů různých profesionálně organizovaných skupin působících především v jejich komderčním a osobním zájmu, bez ohledu na možnosti a kapacity VaVaI a především na celospolečenské potřeby. V propadlišti českých politických a ekonomických hrátek v režii řady fluktuujících, povětšině odborně nekompetentních ministrů skončila také motivačně hodnotná „Zpráva Komise Evropskému Parlamentu o používání zemědělského poradenského systému dle Nařízení Rady ES č 73/2009“, jednoznačně doporučující změny v zemědělském poradenství, ČR, ve smyslu zásad SZP, Farm Advisory Systemu (FAS) či Copa-Cogeca. .

Materiál a metody

V roce 2007 dosáhla ČR v rostlinné a živočišné produkci na hektar zemědělské půdy v tržních cenách pouze 54% a 51% průměru stejných ukazatelů EU 15 jakož i 63 % a 59% průměru EU 27, zhruba 50% a 40% Německých kapacit a 74% a 56% produkce Rakouska. V odborném chovatelském magazinu Náš chov napsal na základě týmových poznatků z praxe autor příspěvku již v roce 2012, že česká zemědělská a potravinářská praxe postrádá “Komplexní provozní odborné poradenství (rostlinná výroba, živočišná výroba, management) na základě analýzy rizik na principu prevence v gesci státu“. Také absence konstruktivní koncepce rozvoje agrárního a potravinového sektoru a odborného poradenství v ČR je při českých vládních falzech v podmínkách SZP pro naše zemědělství, pro chovy dojnic, potravinářský průmysl i život na venkově decimující až likvidační. Za doložitelný příznak odevzdanosti agrárního i potravinového sektoru bezkoncepčnímu dotačnímu režimu mám i neplnění Národního Strategického Plánu Rozvoje Venkova (NSPRV, Zpravodaj Mze 2/2006), absenci regionálních programů rozvoje Venkova (PRV) či účiných Kontrolních mastitidních programů (KMP, DHI Dairy Herd Improvement). Jinak by se nemohlo stát, avy bylo v roce 2010 pro zootechnické důvody vyřazeno 17,1 % krav, zatím co ze zdravotních důvodů jich bylo vyřazeno celých 82,9 %. Také vnucená regulační a decimační opatření u stavů skotu mělo a stále má své někdy katastrofické nutriční důsledky, řešené i chemizací krmných dávek aplikováním močoviny. Zákonitě následovaly její nestandardní hodnoty v mléce, neřešitelné reprodukční a metabolické choroby, alterace hodnot mléka. Při vynuceném nárůstu roční dojivosti se zvýšila incidence onemocnění mléčných žláz dojnic až na dvojnásobek, z 18 na 38,5 %. Řešení nárustu infekčních mastitid masovou aplikací antibiotik nemá pro řadu vážných zdravotních rizik žádné morální oprávnění. Účinnější a zdravější by byl osvědčený kompelxní režim prevence, sledování zdraví mléčných žláz dojnic formou Kontrolních mastitidních programů. To však bez existence kontrolních a poradenských služeb v gesci státu bude jen těžko možné, kdy jakákoliv sofisitikovaná prevence je mimo zájmy komerčně zaměřených privátních služeb. 

Produkční a morální krize agrárního, potravinového i envirnmentálního sektoru v ČR vedla v kombinaci s nerovnými přímými platbami a kokurenčními podmínkámi v režimu globalizace k trvalému poklesu soběstačnosti našeho potravinového spektra, ke ztrátám pracovních příležitostí, ale i k opomíjení veřejných zájmů (public goods). Situace v ČR je vagrární sektoru neuspokojivá , je horší než v srovnatelném Německu, nebo Rakousku. Každoročně se v Ročenkách ČMSCh a.s. dočítáme, že „ řešení vyžaduje stejně aktivní přístup nejen chovatelů, ale i všech zainteresovaných institucí, orgánů a úřadů, profesních organizací chovatelů skotu, zpracovatelů i celé společnosti“ (Náš chov 3/2010, ing Kvapilík: ČR na chvostu unie.), což mám za neoprávněný profesionální alibizmus. Za daných okolností je možno považovat některé informace o účinnosti poradenství ze strany chovatelských svazů, KIS etc. jen za velmi nekoncepční, populistické a zavádějící postupy.

Jinak by prezident AK ČR, nevládní instituce „garantující“ vládě sítí Krajských infomačních středisek (KIS) odborné poradenství nemohl již před věma lety prohluásit, , že „soběstačnost Česka v potravinářství je v troskách. Z vůle politiků. (Parlamenntí listy 26.4.2012). Hrubá zemědělská produkce totiž činila v roce 1990 106 miliard korun, v roce 2010 již jen 68 miliard korun. Po nedostatku vajec může stejným způsobem přijít nedostatek vepřového, ale jsou tu také záplavy, či sucho, půdní eroze etc. Byla vyslovena i vize, že snad „po dvaceti letech čeští politici uslyší na naše zemědělství, že pod tlakem hladových a rozzuřených voličů politici pochopí důležitost domácího zemědělství. V ČR se totiž prý politici skrývají za dobře znějící formulky o společném trhu a produkci, kdy v Německu stoupla produkce masa 2,5 krát, zatím co u nás o polovinu klesla. Západní členové EU domácí výrobu a potravinovou soběstačnost zkrátka nepodceňují. Naopak ČR a noví východní členové rezignovali na vlastní zemědělství a teď sklízejí trpké plody, protože svobodný stát bude jen ten, který bude mít potraviny, vodu a energii“.

Na sklonku téhož roku se dovídáme o obavách, že „se blíží se doba, kdy ve výhodě budou země, které soběstačnost udržely, protože té se ČR v produkci řady základních potravin dosti lehkovážně zbavila“.

Naše názorová skupina odborníků využila možnosti prezentovat praktické působnosti a zkušenosti na Národní radě MZe ČR v roce 2012. Opakovaně tak poukázala na zjevné selhávání Koncepce poradenských služeb Mze ČR pro 2009-2013 s její prevalencí státního dozoru nad plněním zadání EU daným „křížovou shodou“, cross compliance. Jak úzkostná péče o GAEC (Good Agricultural and Envirnmental Conditions a SMR (Statutory Managament Requirement), a to včetně sankčního režimu, tak ustavení Koordinační rady ministra zemědělství ve složení MMR, MF, MPSV, MPO, MDS, MŽP, MZe, MZV, MK, MŠMT,MZdr, spolu s dalšími vazbami na SZPI,SRS,ÚKZUZ,ÚZP a čtyři vědecké výbory etc. napovídají dost k (ne)akceschopnosti sektoru i poradního monstra minsitra zemědělství, pro nějž pracuje také Antibrikratická komise (ABK). Zákonitě tak muselo dojít a došlo k totálnímu selhání řízení problematiky food security v její vertikální ose stat – věda – praxe - občan , a to včetně tristní a smrtící metanolové aféry. Nově a tedy bez kafemlejnku by měly být stanoveny priority food security jako konkrétního předmětu státního zájmu, který bude kombinací strategických, dlouhodobých cílů při operativní reflexi souboru různorodých provozních problémů uplatňovat také racionální formy managementu zdola...

Výsledky a diskuse

Český systém hodnocení a financování vědy, který se zrodil přibližně před deseti lety, brzy získal přezdívku „kafemlejnek“. Jakkoliv má toto značení slabý peirotaivní nádech, dá se usuzovat, že jako ADR (automatický dojící robot ) na státní prostředky je to sofistikovaný strojek na malverzaci státních prostředků. Svůj provoz má jištěný organizační strukturou Asociace výzkumných organizací (AVO), která dokázala za roční členský příspěvek 6.000-36.000 Kč za kooperace s útvarem NAZV přispět k čerpání úplně všeho, co se do ADR nasypalo. Pokud by však pro futuro byla pravdou nově deklarovaná morální alternativa AVO, že bude „pokračovat v polularizaci a propagaci aplikovaného výzkumu v celém komplexu výzkumu , vývoje a inovací v ČR při zlepšení vnímání a podpory aplikovaného výzkumu ve spolupráci s SPD, MPO a Mze,pak nelze než se pokusit věřit a souhlasit. Nicméně za součinnosti s Národní agenturou pro zemědělský výzkum (NAZV) , která byla byla zřízena Ministerstvem zemědělství ČR (MZe) v březnu roku 1994, a to nejprve jako součást Ústavu zemědělských a potravinářských informací, pro rozvoj tržních vztahů v oblasti výzkumu a vývoje (VaV) resortu MzeČR, byla i tato netransparentní instituce od 1.7.2002 organizačně začleněna do působnosti odboru výzkumu, vzdělávání a zakladatelské činnosti Mze, stala se samostatným, sporně kontrolovanou entitou odboru. Zřejmě také proto, se jeden z autorů kafemlejnku, který byl v letech 2003–2005 předsedou jedné ze tří poradních komisí při tehdejší Radě pro výzkum a vývoj (RVV) odhodlal považovat za prioritní úkol vypracovat návrh systému hodnocení kvality a produktivity výzkumných institucí. V té době totiž snahy o objektivizované hodnocení vědeckých institucí narážely na názory typu „my přece sami víme, kdo je dobrý“, případně „kvalitu vědecké práce hodnotit z principu nejde“ etc. Téměř všechny grantové projekty končily hodnocením „vynikající výsledky na světové úrovni“.

Výsledkem určitě dobré vůle byl návrh předložený v roce 2004 podobný dnešnímu kafemlejnku, kdy přiřazoval body za publikace v závislosti na impaktovém faktoru příslušného časopisu normovaného „oborovým koeficientem“ založeným na třídění v informačním systému Web of Science. Od počátku bylo zřejmé, že přetrvává existující problém, jak ohodnotit aplikační výsledky, které řada oborů považuje důležitější než samotné publikace. 

Nakonec vědecký činitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR v.v.i. na členství v komisi v roce 2005 rezignoval, a to na protest proti postupu RVV v ostudné záležitosti Výzkumných záměrů vysokých škol, ukázkově zpackaných tehdejším Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. 

Přes identifikaci neprodukčních institucí se hodnotícího systému zmocnili úředníci, kteří v něm ihned našli jakýsi zázračný „objektivní“ nástroj, který z nich sejme zodpovědnost za rozhodování. Začalo se s přidělováním části institucionálních prostředků přímým převodem „kafemlejnkových“ bodů, vyjevily se zásadní problémy. Nastal čas snadného, mocensky byrokratického zneužívání systému účelovou produkcí aplikačního balastu za státní peníze bez veřejné kontroly efektivity jejich užití. Tak se náš kafemlejnek, alias ADR (automatický dojící robot ) na hodnocení a financování VaVaI stal světovým unikátem, ostudnou prioritou v četnosti zneužívání státních prostředků bez účinných veřejných kontrol formou auditů a cost benefit analýz, zato ke zjevné spokojenosti uživatelů obrého bydla silnějších, vlivnějších v sektoru VaVaI...

V nákladném auditu české vědy, provedeném britskou firmou Technopolis a zveřejněném již před třemi lety, kafemlejnek zcela propadl , prtože „pracuje prostě špatně a nemůže ho zachránit ani žádné dílčí vylepšení“, konstatovali britští experti. Sdělení auditu bylo součástí tříletého projektu s celkovými náklady 90 milionů Kč, jehož 85% pocházelo z fondů EU . Zhruba 40milionů „padlo“ na samotný audit, za zbytek se měly jeho výsledky převést do praxe ! Kdy, s kým a s jakým efektem, to se pokusme zjisiti jak „my“ voliči, ale především „oni“, politici. Z daných realit však lze dovodit, že na českou politickou naivitu a blbost doplácíjako celá celá společnost než její vlády. Je to daň za cenu dobrého bydla té prohnanější části vypočítavé politické a vědecké veřejnosti. Kdo z nich, jakým dílem a jakým způsobem parazituje na našem HDP, to si vážení občané, voliči, po dvaceti letech zkušeností s LIB LAB vládami a stavem našeho agrárního a rurpálního sektoru, rozvažte sami.Přece není možné ignorovat konstatování auditorů, že „ Použití Metodiky hodnocení pro účely institucionálního financování je nevhodné, protože deformuje chování, snižuje stabilitu výzkumného systému a je na překážku jeho výkonnosti. Obecně berou formy hodnocení v potaz nevhodné ukazatele“. I přesto se MŠMT odhodlalo k falešně optimistickému postupu, kdy smlouvu s britskou poradenskou firmou Technopolis prodloužilo se zadáním, na „návrh na nový systém hodnocení a financování výzkumu a vývoje v České republice“. Bože můj, cui prodest?! „Kafemlejnek“ byl odsouzen, podruhé přežít by neměl, ale proč ne zrovna levné služby Technopolisu mají opětovně dokládat to, co česká odborná veřejnost již dlouho ví a zná, a to včetně účinného řešení. Ona dnešní pseudodemokratická volební realita v čtyřletých periodách není v ČR nic jiného než „volňásek“ politkům a jim poplatným nejen na profesionálně umně organizované neodpovědné, či podvodné jednání, aniž by při jejich morální i hmotné á irresponzibilitě měly věcné pokusy o management zdola jakoukoliv naději. Na vědu a inovace se ale ročně vyává asi 26 miliard korun. "Když utratíte pár desítek milionů na to, abyste zefektivnili rozdělení peněz, tak se to neprodraží, ale mnohonásobně vyplatí," říká ekonom Štěpán Jurajda, který je novým členem vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Na konci června vicepremiér Pavel Bělobrádek odvolal polovinu jejích členů a nyní radu doplnil i o kritika dělby peněz na vědu Štěpána Jurajdu, který působí na ekonomickém pracovišti CERGE-EI.

Závěr

Zachování strategických produkčních národních kapacit českého zemědělství a potravinářství bude možné jen za cenu zásadních demokratických korekcí výkonně regulativních gescí státu garantujících potravinové potravinového právo, potravinovou bezpečnost a suverenitu země.

České politické vládní i nevládní establishmenty trvale tolerující byrokratizaci, křížení výkonů státního zdravotního dozoru i dalších působností státu lelgislativního, metodického, organizačního, strukturálního charakteru, při absenci jak morální, tak hmotnou responzibility přivedly občanskou společnost k permanentní frustraci, ke kolapsu českého agrárního, potravinářského a rurálního sektoru.

MVDr Ticháček Antonín, emeritní veterinární hygienik

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Ing. Veronika Vrecionová byl položen dotaz

Milovníci Ruska

Podle vás jsou v Europarlamentu pro smích a považujete za smutné, že tam vůbec milovníci Ruska jsou. Ale oni tam jsou proto, že je lidé volili. Zamýšlela jste se nad tím proč? A jestli ano, k čemu jste dospěla? I třeba u nás je pořád dost obdivovatelů Ruska a komunistů.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Nové sociální příměří?

16:14 Petr Hampl: Nové sociální příměří?

Denní glosy Petra Hampla.