Vzhledem ke své poloze je Česká republika významným logistickým centrem pro další pohyb zboží po kontinentě. Pro účely měření vývozní a dovozní výkonnosti české ekonomiky zpracovává Český statistický úřad příslušná data paralelně ve dvou metodikách – v přeshraničním a národním pojetí. Národní pojetí sleduje skutečný obchod se zbožím realizovaný mezi českými a zahraničními subjekty, který souvisí se změnou vlastnictví. Vycházíme z něj i v následujícím textu.

Od recese k růstu

Vstup ČR do EU byl pro český export významným impulsem a uvolnil řadu obchodních bariér. Ekonomická konjunktura let 2004–2007, kdy hospodářský růst na svém vrcholu v roce 2006 překonal 7% hranici, byla založena především na vývozu zboží. Ekonomická krize v letech 2008 a 2009 pak ale vedla k propadu v zahraniční poptávce a k nejhlubší recesi v historii samostatné České republiky. Po ukončení recese se růst vývozu obnovil a český export se každoročně zvyšoval. V roce 2010 se hodnota exportu vrátila na předkrizovou hodnotu a výrazně rostla i v roce 2011. V dalších dvou letech se pak projevila stagnace evropské ekonomiky a útlum zahraniční poptávky. Růst českého exportu zpomalil. V roce 2014 se však jeho růst oživil a hodnota exportovaného zboží v běžných cenách se meziročně zvýšila o 363 mld. korun.

Rekordní export v roce 2016

Rok 2016 se z hlediska exportní výkonnosti stal rekordním. Nominální hodnota vývozu dosáhla 3 312 mld. korun a oproti roku 2015 se zvýšila o 48,7 mld. Silný meziroční růst exportu dosáhl svého maxima ve druhém čtvrtletí, když se z Česka vyvezlo zboží za 862,5 mld. korun. Ve druhé polovině roku se však projevilo dočasné omezení výrobních kapacit důležitých exportérů (zejména v souvislosti s odstávkou či náběhem linek u některých automobilových výrobců) a vysoká srovnávací základna roku předchozího. Růst vývozu tak výrazně zpomalil.

Hodnota dovezeného zboží v roce 2016 dosáhla téměř 3 145 mld. korun. Jak je vidět z grafu, bilance zahraničního obchodu mezi léty 2005–2011 kolísala mezi mírnými přebytky a deficity. Toto se změnilo v roce 2012, kdy naše republika dosáhla přebytku zahraničního obchodu ve výši 64,4 mld. korun a v následujícím roce 106,5 mld. Od té doby, s výjimkou roku 2015, se rozdíl mezi vývozem a dovozem prohluboval. V roce 2015 dosáhl přebytek zahraničního obchodu 167 mld. korun.

Vyvážíme především do zemí EU

Český vývoz primárně směřuje do prostoru Evropské unie. V roce 2016 do EU zamířilo 84 % jeho hodnoty (2 782 mld. korun). Nejdůležitějšími obchodními partnery České republiky jsou přirozeně sousední státy. Nejvyšší objem zboží každoročně míří do Německa. Dlouhodobě tento podíl neklesá pod 30 %. V roce 2016 se rovnal 32,2 %. Přibližně desetina vývozu České republiky směřuje na Slovensko a více než 6 % do Polska. Mírně klesá podíl vývozu do Rakouska, v roce 2016 činil 4,2 % (v roce 2005 pak 5,9 %). Důležité vazby mají čeští vývozci i s Francií a Velkou Británií. Hodnota vývozu do obou zemí byla v loňském roce téměř totožná a v součtu tvořila 10 % z celkového exportu. Vývoz mimo EU vloni dosáhl 527,9 mld. korun.

Teritoriální struktura dovozu a vývozu se liší. Německo zůstává nejdůležitějším obchodním partnerem i z pohledu importu – v roce 2016 tvořila hodnota odtud dovezeného zboží 27,3 % z celkového dovozu. Významnou roli mají země mimo EU, ze kterých vloni bylo importováno 30,2 %. Druhým nejvýznamnějším dovozcem je tak Čína, která se na importu podílela 10,2 %. Za třetího nejdůležitějšího importéra lze označit Polsko. Také jeho podíl se stabilně zvyšuje. V roce 2016 činil 8,8 %.

Bilance zahraničního obchodu je ukazatelem, který dobře charakterizuje obchodní vztahy se zahraničím. Kladný přebytek má Česká republika tradičně s Evropskou unií. V roce 2016 byl tento přebytek jen s Německem 208,3 mld. korun a meziročně se zvýšil o 14 mld. Česko dosáhlo kladné bilance obchodu se Slovenskem, a to ve výši 147,8 mld. korun, a rovněž s Velkou Británií, a sice 95 mld. korun. V porovnání s rokem 2015 se však tyto přebytky snížily. Naopak deficit obchodu má Česká republika s Polskem. Tento se prohloubil o 8,9 mld. a dosáhl 73 mld. korun. Výrazného deficitu zahraničního obchodu dosahujeme již tradičně se zeměmi mimo EU, nejvíce s Čínou, v jejímž případě v roce 2016 dosáhl deficit 285,7 mld. korun.

Exportu dominují auta

Motorová vozidla představují v českém exportu (podle klasifikace CZ-CPA) dlouhodobě nejvýznamnější položku. Jejich podíl na vývozu se konstantně zvyšuje. V roce 2016 dosáhl 27,8 %. Celková hodnota jejich exportu činila 921,5 mld. korun. V porovnání s předchozím rokem se zvýšila o 8,6 %, tj. o 73,2 mld. korun, a to v souvislosti s vývojem především v první polovině roku, kdy vývoz rostl dvouciferným tempem. V druhém pololetí se růst zmírnil. Příčinou byla vysoká srovnávací základna předchozího roku i výše zmíněné omezení výrobních kapacit některých významných výrobců.

Druhým nejdůležitějším oddílem vývozu jsou stroje a zařízení. V roce 2016 tvořily 11 % českého exportu. Oproti roku 2015 jejich vývoz vzrostl o 3,3 %. Významnou úlohu hrají i počítače, elektronické a optické přístroje a zařízení. Jejich podíl na exportu vloni činil 9,2 %. Dalšími důležitými oddíly jsou také elektrická zařízení nebo kovodělné výrobky.

Do České republiky se ale motorová vozidla také nejvíce dovážejí. V roce 2016 tvořila 16 % importu, jejich hodnota však vývoz nepřevýšila. V tomto oddílu tak Česká republika dosáhla přebytku ve výši 416,4 mld. korun. Druhou nejvýznamnější položkou dovozu jsou počítače, elektronické a optické přístroje a zařízení (11,7 % z celkového dovozu). Jejich import překročil export o 64 mld. korun. Významnými položkami dovozu jsou rovněž stroje a zařízení (9,5 %) nebo elektrická zařízení (7,4 %). U obou oddílů dosáhla naše republika přebytku, na rozdíl od chemických látek a přípravků, jejichž dovoz převýšil vývoz o 117,5 mld. korun. Vzhledem k tomu, že je tuzemská ekonomika závislá na zahraničních surovinách, u ropy a zemního plynu, koksu a rafinovaných ropných produktů nebo u základních kovů dosahuje záporné bilance. Rovněž u potravinářských výrobků, oděvů a základních farmaceutických výrobků a přípravků převažuje import nad exportem.

Autorky zastupují Český statistický úřad. 

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s magazínem TEMA, vydávaného Okresní hospodářskou komorou Most (vydání na téma "IMPORT - EXPORT")