Ivan Černý: 2x Karel Sýs

12.12.2021 12:21 | Zprávy

Básník, překladatel, spisovatel a publicista Karel Sýs, předseda Unie českých spisovatelů a šéfredaktor LUK (Literatura-Umění-Kuĺtura), populární středeční přílohy levicového deníku Haló noviny, je nejen zkušeným autorem, ale též i mimořádně pracovitým literátem. Napsal čtyři desítky básnických sbírek a tři desítky próz včetně literatury faktu. Poslední dva jeho tituly, Velbloud a Marie s jehňátkem a Nepřijatý hovor, najdeme na předvánočním knižním trhu.

Ivan Černý: 2x Karel Sýs
Foto: archiv
Popisek: Básník, spisovatel a překladatel Karel Sýs

Trezorový Sýs

První kniha ze zmiňované dvojice novinek, Velbloud a Marie s jehňátkem, má zamotaný osud novodobého disidenta, chtělo by se zažertovat, kdyby ta věc nebyla až tak vážná. Polistopadoví Koniáši se totiž v roce 1990, kdy měla kniha vyjít v nakladatelství Československý spisovatel, rozhodli ihned po převratu Sýsovu sbírku esejí, postřehů a komentářů i polemik nevydat, lidově řečeno šoupnout k ledu. K vydání tak došlo teprve po třiceti letech, v roce 2021 v nakladatelství Futura, se skvělými ilustracemi Jana Webera, se kterým Sýs v poslední době úzce spolupracuje.

Jedná se o dvě stě stran, nabitých zkušenostmi básníka-občana osmdesátých let minulého století a své země i své kultury… citujeme z lektorského posudku Milana Blahynky z roku 1987, který se stal kmotrem i letošního vydání. Při této příležitosti literární historik, kritik par excellence, na zadní obálce knihy pokračuje:

„Sýs pokouší čtenáře, svádí ho ke hříchu myslet o literatuře, výtvarném umění a životě jinak, než je v kraji dnes zvykem, totiž bez fráze, samostatně, důsledně protikonvenčně, tj. i proti konvencím protikonvenčnosti. Z knihy Karla Sýse se čtenář doví víc a poutavěji než ze sebelépe napsaných dějin o stavu a dějích literatury, výtvarného umění, kultury 80. let minulého století, nehledě na to, že takové dějiny ještě nejsou napsány vůbec.
Velbloud a Marie s jehňátkem je knížka, jakou je radost číst, protože je knihou účasti na životě a také k účasti vede…“

Sýs

Tolik Milan Blahynka, český literární teoretik (narozen 1933 v Rožumberoku). Autor těchto řádků si dovoluje podtrhnout, že jmenovaná Sýsova knize je perfektní sondou do tehdejšího tvůrčího kvasu a aniž by nutila příliš čtenáře příslovečně číst mezi řádky, objektivně ukazuje, jak to vlastně všechno bylo, a měli by ji doslova studovat především nastupující zájemci o psaní, žurnalistiku a literární vědy, neboť sotva něco podobného v knihkupectvích najdou. Až na jedinou výjimku – a tou je publikace Milana Blahynky, vydaná v roce 2017 pod titulem:

Byla jednou jedna…básnická generace takzvaných pětatřicátníků

Jedná se o fundovanou a jedinečnou studii o jedné české básnické generaci, jejíž tvorba jako celek má srovnání snad jen s tvorbou umělecké avantgardy 20. a 30. let minulého století. Jak žili a jak tvořili, a proč i o čem, již jmenovaný Karel Sýs, Jiří Žáček, Michal Černík, Jaroslav Holoubek, Petr Skarlant, Jaromír Pelc, Josef Peterka a další „pětatřicátníci“ tedy ve své práci shrnul Milan Blahynka a jistě ho v době vydání ani nenapadlo, že tím připravuje i půdu pro Sýsova Velblouda s Marií a jehňátkem…

Nepřijatý hovor

Druhý představovaný Sýsův titul opět zdařile ilustroval svou nápaditou výtvarnou zkratkou Jan Weber. Nejedná se o nějakou útlou knížečku básní, ale hutnou sbírku prózy v poezii, chtělo by se říci. Přes dvě stě stran textu vyžaduje soustředění i umění vžít se do mnohořečného autorova stylu. Sýs je občas recenzenty nazýván reinkarnací Vladimíra Majakovského (1893 – 1930), což byl, jak známo, ruský prozaik, básník a dramatik, zakladatel ruského futurismu. Psal politickou i milostnou poezii a satiru, zaměřenou na šosáctví a byrokracii.
Své tvůrčí motto Karel Sýs nechá pozorného čtenáře nalézt až po prvních šedesáti stranách:
„…zakazujte si mě zavrhujte si mě podplácejte si mě přece srabem nebudu…“

Sýs

V úvodní práci, věnované Janu Weberovi, Troja v hodině 0, jsou vazby na již dříve vydanou stejnojmennou sbírku, následující stránky jsou připsány malíři a grafikovi, scénografovi a muzikantu Vojtěchu Kolaříkovi. Další – Nepřijatý hovor patří Milanu Blahynkovi. A pak už nás zaplavuje tsunami metafor, dvojsmyslností, pravd a zkušeností, útoků i obrany až na stranu 235, kdy Karel Sýs své básnické dílo v pořadí osmatřicáté končí těmito třemi řádky:

„Sešito a roztrženo
sečteno a vyvrženo
v neděli 14. 2. 2921“

Nám nezbývá než zatleskat. Majakovskij by byl jistě na svého žáka pyšný!

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
PhDr. Pavel Žáček, Ph.D. byl položen dotaz

Nezávislost

Senátor Hraba napsal zajímavý komentář k vítězství Trupma. Tvrdí v něm, že to bude pro Evropu znamenat, že se bude muset naučit o sebe postarat sama a nespoléhat na to, že naše problémy vyřeší někdo jiný. Co si o tom myslíte vy? Nemyslíte, že to je svatá pravda, a že EU i my jsme se měli dávno snaži...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Robert Troška: Proč vyhrál Trump

15:16 Robert Troška: Proč vyhrál Trump

Nejen ekonomika, ale také otevřené hranice a kulturní války rozhodly o volbě Trumpa Pokroková média…