Pravda, ti kteří již na Havla zapomněli, se najednou probudili a nyní by chtěli po něm pojmenovat i „každý patník“.

Nemyslím, že musíme takovým způsobem uctívat člověka, kterému tak zvaní pragmatici nemohli za jeho života přijít na jméno. Jméno Václav Havel znělo vždy lépe v zahraničí a za mořem, než doma. Není divu. Tradiční demokracie jeho politické kroky vnímaly pozitivně, zatím co u nás byl považován za naivního idealistu. Jeho příznivce nazývali pravdoláskaři, což mělo být něco jako infekční choroba. Nikdo ale nechtěl vyslovit, že lhaní a nenávist se stává státní doktrínou.

Bylo by „hezké“ létat z letiště Václava Havla, které se časem stane majetkem Aeroflotu v rámci privatizace pod vlivem Václava Klause? Bude přece jen dobré pojmenovat po Havlovi něco čistě českého, co zůstane české i po všech privatizačních rošádách. Nemyslím, že moc předbíhám dobu, ale nějak dlouho je ticho o privatizaci tohoto (ještě) českého majetku. No, a když bude pravděpodobně dostavovat Temelín Medveděvovo Rusko, budou jistě chtít v Praze „vlastní“ letiště.

Proto věřím, že nejlépe uctíme odkaz Václava Havla plněním jeho myšlenek. Zapálené svíčičky jsou sice víc vidět a nedá to mnoho namáhání, ale... Představte si, kdyby přece jen pravda a láska začala vítězit, což dá víc práce. A protože nás (možná) není málo, mohli bychom to stihnout za takových 20 30 let!!!

Pak pojmenujme po Havlovi vše, co jsme skutečně dokázali.