Pohled do většiny učebnic makroekonomie dává poměrně jasnou odpověď - slabý kurz by měl být pro zbytek světa výhodou. Měl by podpořit vývozy, tlumit dovozy a ve finále tak vést k lepším výsledkům obchodní bilance a rychlejšímu růstu. Tak jednoduché to ale není. Zkušenost především méně rozvinutých ekonomik je zpravidla jiná a dokládá to i poslední studie Banky pro mezinárodní platby (BIS) - http://www.bis.org/publ/qtrpdf/r_qt1612i.htm. Na rozvíjejících se trzích hraje podle autorů studie výraznější roli než zahraniční obchod finanční kanál. Silný nebo slabý americký dolar je proto třeba vždy vidět v kontextu politiky amerického Fedu.Silný dolar logicky vždy vyplývá z utaženější měnové politiky v USA, která zdražuje dolarové financování po celém světě a vytahuje (častokrát krátkodobé) investice z méně rozvinutých trhů. Toto přehodnocování rizik a tok kapitálu zpět do USA (finanční kanál) je pro rozvíjející se trhy podle BIS daleko důležitějším faktorem než eventuální pozitivní dopad slabých domácích měn na zahraniční obchod (obchodní kanál).

Nejhůře to samozřejmě odnášejí ekonomiky s výrazným zahraničním dolarovým dluhem. Ale nejenom ty. Období levného a všeobecně dostupného dolaru vede zpravidla nepřímo k výraznému nárůstu úvěrů, vnitřního dluhu a valuace aktiv i v ekonomikách s nízkým zahraničním dluhem a dostatkem devizových rezerv - stačí se podívat do Číny. Proto bude zajímavé sledovat, jak se právě Čína vyrovná s eventuálním rychlejším růstem amerických sazeb v příštím roce. Letos kvůli vyšším americkým sazbám zažila v lednu masivní výprodej, který s sebou stáhl dolů ceny komodit a přesvědčil Fed, aby se zvyšováním sazeb přibrzdil…

Jan Bureš