I když tak daleko ještě nejsme, ČNB posiluje zbrojní arzenál, kterým by mohla nárůst “rizikového” financování nemovitostí krotit. Podle včera zveřejněné studie (http://bit.ly/2qRUGDB) totiž očekává, že ceny nemovitostí v tomto i v příštím roce dál porostou velice rychle (o 10 a 7,5 %).

Rychlý růst cen nemovitostí ale nakonec nemusí být v centrální bance jenom tématem při nastavování tzv. makro-prudenčních opatření - různých limitů, které především nízko-příjmovým domácnostem ztíží přístup k hypotékám. Může nakonec ovlivnit i nastavení měnové politiky - úrokových sazeb. Super-nízké úrokové sazby totiž mohou dál nehledě na omezení pro hypotéky přifukovat poptávku po nemovitostech, která především v hlavním městě naráží na nedostatečnou nabídku.

Někteří členové bankovní rady (Vojtěch Benda blízký guvernérovi) navíc otevřeně mluví o tom, že jsou ceny nemovitostí již dnes nadhodnocené a centrální banka na to musí reagovat. Navíc ceny nemovitostí začínají také o něco více přímo ovlivňovat samotnou spotřebitelskou inflaci, kterou se právě s pomocí sazeb snaží centrální banka cílovat. Od roku 2017 vzrostla váha cen nových nemovitostí ve spotřebitelském koši - zdvojnásobila se jejich váha v rámci tzv. imputovaného nájemného, které má celkově podíl zhruba 10 %.

I tak ale zůstáváme v našich sázkách na růst sazeb v Česku zatím opatrnější a věříme, že k prvnímu růstu sazeb dojde až v příštím roce. Nárůst jádrové inflace je totiž v tuto chvíli ovlivněn jednorázovými faktory spojenými se zaváděním EET, které by měly ke konci roku vyprchat. Věříme tedy, že inflační tlaky nakonec budou o něco nižší, než předpokládá ČNB ve své poslední prognóze.

Jan Bureš
finanční analytik