Ale co dělaly „demokratické“ vlády za celých 30 let, už se nikdo neptá a nic k tomu neříká. Když     to vezmeme čistě z technického hlediska, stavy těchto silničních, resp. dopravních systémů jsou skutečně z velké části žalostné a co více, jsou také svým způsobem nebezpečné, i když pokud se nemýlím, nějaké to zborcení mostu, mostku, případně lávky, si zatím žádný lidský život nevyžádalo. Zatím!

Na první pohled se zdá, že ohlas vyvolaný jak zřícením mostů či lávek, nutno  přičíst na vrub neodpovědnosti k plnění svých povinností u komunálních politiků. Tyto záležitosti jsou totiž v kompetenci měst nebo krajů (kromě dálnic) a jejich představitelé jsou tedy zodpovědní za jejich stav a bezpečnost. Jak z informací vyplývá, prvotní kontrolní aktivity se rozjely a dnes už víme, kolik je špatných, kolik v havarijním a kolik je třeba nepoužívat mostů a mostků či lávek v ČR. Čísla jsou to ohromující, náklady na jejich rekonstrukce, opravy, případně výstavbu nových jdou do miliard. Jenže je tu možná ještě jeden latentní, tedy skrytý důvod, proč se najednou vyskytla tak náhlá, potřebná kontrola stavu mostů a mostků.

Nakolik si toho občané všimli a vzali v úvahu je otázka, faktem je, že ze strany našich západních „přátel“ a „ochránců“ před vším nebezpečenstvím z Východu(!), přišla velmi vážná výtka na stav našich, právě zmíněných mostů a mostků, protože by prý nemusely být bezpečné pro jejich těžkou kolovou vojenskou techniku, které by je nemusely unést při vojenských transportech vojsk NATO americké armády napříč území České republiky, když budou třeba muset zasahovat a osvobozovat Slovensko, nebo těžce ohroženou Ukrajinu ze strany „imperiálního Ruska“! Takže je na místě otázka, zda důvod k rychlé, operativní kontrole stavu mostů a mostků v ČR a jejich následným opravám, rekonstrukcím nebo budováním nových, není právě toto hlavním důvodem, neodkladně zajistit jejich opravu a hlavně jejich zpevnění, aby vozidla US army mohly bez problémů plnit své případné bojové úkoly!

Ta naléhavost a potřebnost má však mimořádně i pozitivní stránku. Ať už jde o důvod první či druhý, stavy mnoha našich mostů a mostků, resp. lávek, jsou opravdu  natolik v nedobrém stavu, že ta nestandardní a pohříchu možno říct drzá „ výtka našich spojenců“ bude možná nápomocna v urychleném řešení všech zjištěných nedostatků. No, jistě to nebude ze dne na den, ale jistě to nebude, alespoň v to lze doufat, otázka nějakých deset či více let, než dojde k realizaci. Za to by nám naši „přátelé a spojenci“ asi moc nepoděkovali (pokud vůbec poděkují), spíš bychom od nich dostali ne zrovna příjemného, pokárání. Takže, jak je to vlastně doopravdy?