Děti mluví o komunismu, ale neví co to znamená, ostatně pan poslanec Čižinský toho také z „dob komunismu“ asi mnoho znát nebude. Mnoho toho dívenky nebudou vědět ani o demokracii, i když se o ní mluví víc než o chlebu. To ale nebylo nikterak na překážku tomu, aby dívenky na něčí popud vystoupily na pódium, přednesly před občany několik předem připravených, nadiktovaných plamenných slov či vět, kterým zúčastnění občané mysli poněkud chabé, s nadšením tleskali, jakoby dívenky zrovna zvítězily v matematické olympiádě, což by jim slušelo mnohem víc, než trapné, kýmsi naaranžované vystoupení.

Mezi občany mysli pochablé je nutno započítat bohužel i člověka-politika, který hájí lidovecké barvy v Poslanecké sněmovně PČR a sice pana starostu Prahy 7 Jana Čižinského, otce tří dcer, který se k účasti vystoupení zmíněných dívenek vyjádřil možno říct pedofilně pragmaticky. Vyjádřil totiž názor, že je přesvědčen o tom, že je na místě a správné poslouchat projevy i dvanáctiletých dětí, neboť obecně dnes mají snadný přístup k informacím a jejich názory jsou důležité a je dobré je poslouchat. Pochopitelně že názory čerpají ze svého okolí, z informací, které mají k dispozici, ale určitě by prý nebyl dalek definování nějakého věku, kdy jeho názor je cennější než jindy. Řekl, že ty kritiky prý nechápe. Podle něj názor dítěte je názor dítěte a je k němu třeba přistupovat se stejnou úctou jako k názoru dospělého. Otázka však je, zda dítě (a pan starosta neříká v jakém věku), může relevantně a věrohodně ohodnotit nějakou situaci např. v městské části, ve které žije, jak říká pan Čižinský. Na situaci ve vedlejším pražském obvodě by však už asi dítě názor mít nemělo, že?

Připusťmě, že dítě ve věku deset a více let, navíc s mimořádným intelektem, by nějaké relevantní poznatky k životě v místě kde žije mohlo mít. Vyjadřovat se však k věcem, kterým nerozumí ani každý dospělý občan, tedy k politice nebo k osobnostem veřejného a politického života, to je nesmysl. Ve své podstatě jde o nepřípustný ideologický nátlak (nezodpovědné) dospělé osoby nebo někoho z okolí dítěte na to, aby se bohužel nikoli na základě svých vědomostních znalostí, vyjádřilo k politickému a společenskému dění.

Pan starosta a poslanec za KDU-ČSL je ještě relativně mladý člověk,který jak poznamenává, v roce 1989 mu bylo 11 let. To znamená, že je ideální prototyp mladého člověka, odchovaného v podmínkách Havlovy liberální demokracie, navíc zařazený do problematického, kleropolitického lidoveckého proudu KDU-ČSL, v jehož řadách se prezentují lidé stejného, pro širokou ateistickou veřejnost ne vždy přijatelného, pokud ne zrovna nebezpečného, politického smýšlení a jednání. Zde lze poukázat např. na účast pana předsedy a místopředsedy KDU-ČSL na sjezdu sudetoněmeckého landsmančaftu, kauzy s dalajlámou a strýcem Bradym prostřednictvím pana Hermana, problematický výkup vepřína v Letech a celou řadu dalších, problematických aktivit.

Pan poslanec Čižinský je, jak už zmíněno, představitelem mladého politika, který coby člen KDU-ČSL (snad) zastupuje křesťansky orientované voliče. Avšak názory, které má na účast nezletilých dětí na veřejném, resp. na politickém životě, je do značné míry v rozporu s křesťanskou ideologií, školní a mravní výchovou dětí. Jenže časy se zřejmě mění, pan poslanec vyzrál v člověka, který vidí svět jinak, tak nějak ve stylu ideologie jejich strany: křesťansko-demokraticky. Proto také jako starosta Prahy 7 navrhl a zastupitelstvo přijalo změnu jednacího řádu v tom směru, že v jednání zastupitelstva mohou vystupovat i děti. Za tím účelem ani neurčili žádný limit, protože proč by nemohlo promluvit na zastupitelstvu třeba šestileté dítě, které si chce na něco stěžovat nebo něco požaduje.

No popravdě řečeno, je to otázka, na kterou sám pan starosta neodpověděl, ale už jen ta myšlenka, dát šestiletému dítěti možnost , aby si stěžovalo nebo něco požadovalo a zastupitelstvo by to mělo projednávat, jen naprosto mimo mísu. Obávám se, že chudí duchem či ducha mdlého byli nejen občané, přítomni na zmíněné demonstraci, kde veřejně vystoupily dvanáctileté dívenky, ale stejných rozumových předpokladů a kvalit dosahují i členové zastupitelstva Prahy 7. Umožnit veřejné angažmá dětem sotva školou povinné, zabývat se jejich roztomilými žvatlaninami je totiž stejné, jako dát možnost duchům a kostlivcům, kteří se na jednání zastupitelstva eventuálně zjeví a přednesou na zastupitelstvo své stížnosti a požadavky, i když by aktivita těchto médií byla rozhodně užitečnější, než poslouchat žvatlání šestiletých dětí, možná i mladších, protože místní zastupitelé „schválně“ neurčili žádný limit pro věk dítěte. Jak bohulibé, jak úchylné, neřku-li přímo pedofilní. Takové děti poslouchat na jednání zastupitelstva jistě mnohým přivolá příjemnou rozkoš! Ano, až tam dospěla převýchova člověka v duchu Havlovy demokratické psychoideologie o Pravdě a lásce! Fuj tajbl!