Zejména té její části, která je spojena s jeho působením v čele moravské sekce tzv. Panevropské unie v 90. letech minulého století.  Přitom jde o velmi podstatnou věc z hlediska ideového zázemí a názorové orientace současného předsedy vlády a jeho postojů zejména v oblasti zahraniční politiky a evropské integrace.

Česká média, včetně těch veřejnoprávních, v tomto ohledu opět fatálně selhávají, zejména, co se týče jejich úlohy informovat veřejnost o klíčových záležitostech politického provozu a jeho pozadí.

Petr Fiala tedy v poměrně nedávné minulosti, jako čelní funkcionář Panevropské unie pěstoval – mj. po boku předáka tzv. sudetských Němců a nepřítele národních zájmů české republiky Bernda Posselta a Otto von Habsburka, se kterými tehdy úzce spolupracoval – myšlenku „Panevropy“, Evropy jako federace, ve které již není místo pro národní státy.

Jak se to slučuje s jeho údajným současným „eurorealismem“? Kdy u něj došlo k názorovému obratu? A došlo k němu ve skutečnosti vůbec? Dle jeho nejnovějších vyjádření k politice Evropské unie v oblastech energetiky či klimatu zřejmě nikoli.

Ideovým i faktickým otcem-zakladatelem tzv. panevropského hnutí byl ve 20. letech minulého století rakousko-japonský šlechtic Richard Coudenhove-Kalergi. Ve své době se k jeho myšlenkám na proměnu Evropy v unifikovanou státní říši s rysy korporativismu a hromadný dovoz obyvatelstva z jiných částí světa a jiných kulturních okruhů hlásili např. Albert Einstein, Thomas Mann, Aristide Briand či Leon Blum. Současní pohlaváři západních členských států Evropské unie se k hraběti a jeho odkazu hlásí rovněž, jeho busta rovněž např. “zdobí“štrasburské sídlo Rady Evropy.

Že jde, bohužel, o inspiraci velmi živou lze dobře vidět zejména na migrační a azylové politice Evropské unie, které jednoznačně dominuje idea masového dovozu migrantů z muslimského světa a Afriky doslova za každou cenu. Včetně zničení evropské civilizace a jejích tisíciletých hodnotových základů a ohrožení původních obyvatel.

Jde i o proces postupného zániku evropských národních států skrze zničení jejich  ekonomické, energetické či potravinové soběstačnosti ve prospěch globálních kororací. Důležitým nástrojem je zde i útok  na základní společenské hodnoty, v první řadě na tradiční rodinu a vztahy mužů a žen prostřednictvím agresivní genderové a LGBT ideologie.

Pro bližší a plastičtější představu si dovolím uvést několik originálních citátů Kalergiho:

„Ve velkoměstě se střetávají rasy, národy a stavy. Městský člověk je zpravidla hybridem různých sociálních a národních prvků, z nichž vznikají rozdílné charakterové vlastnosti. Předsudky, zábrany, tendence a světonázory se od rodičů a předků liší nebo přinejmenším slábnou.Výsledkem je, že lidé smíšené rasy často kombinují nedostatek charakteru, nedostatek zdrženlivosti, slabost vůle, nestálost, chybějící zbožnost a víru s objektivitou, všestranností, intelektuální činností, osvobozením od předsudků a šíří rozhledu.“

„Čistota rasy posiluje charakter, ale oslabuje mysl – míšení ras oslabuje charakter, ale posiluje mysl. Tam, kde se rasová čistota a promíšenost setkávají pod dobrým patronátem, tvoří nejvyšší druh lidské bytosti a spojují nejsilnější charakter
s nejsilnějším duchem. Tam, kde se setkávají pod nešťastnou záštitou čistota a křížení, vytvářejí degenerační typy se slabým charakterem a matnou myslí.“

„Člověk vzdálené budoucnosti bude kříženec. Dnešní rasy padnou za oběť prostoru a času. Eurasijsko-negroidní rasa budoucnosti, vnějškově podobná staroegyptské rase, nahradí rozmanitost národů rozmanitostí osobností.“

„Čistota rasy vytváří charakteristické typy – míšení ras vytváří originální osobnosti.“

„Současná epocha demokracie je pouze mezidobí mezi dvěma velkými aristokratickými epochami, feudální aristokracií meče a sociální aristokracií ducha. Feudální aristokracie upadá, intelektuální aristokracie nastupuje. Mezidobí se nazývá demokracií, ale ve skutečnosti dominuje pseudoaristokracie peněz.“

Komentáře snad ani netřeba. Jestli toto není rasismus, tak co už?! Ostatně, některé, lehce upravené, „kalergiovské“ teze lze identifikovat i ve fašistické a nacistické rétorice 30. a 40. let minulého století.

Naším úkolem je o nich nahlas hovořit – a tvrdě je odmítnout. Stejně tak, jako myšlenky a politické cíle Kalergiho epigonů a následovníků, mezi něž svým způsobem neoddiskutovatelně patří i současný český premiér.

Panevropská unie tedy existuje již bezmála sto let.Ve svém Bamberském programu z roku 1996, tedy v době, kdy byl Petr Fiala jejím vedoucím funkcionářem, si jako politické cíle stanovila mj. sjednocování Evropy na základě práv národnostních skupin a menšin, anebo boj za „právo na vlast“, což je specifický termín, kterým operují sudetští Němci a znamená jediné – jejich právní a majetkovou restituci na úkor České republiky.Bernd Posselt v roce 1975 zakládal německou pobočku organizace, která se nazývá Panevropská mládež. Od roku 1998 je předsedou  německé sekce Panevropké unie.

Je tedy nepochybné, že hrabě Kalergi a jeho dílo, které bylo lze v době jeho vzniku, ale i později, možno považovat ze lehce deviantní intelektuální exhibicionismus, jsou jednoznačnou inspirací pro hlavní proud politiky Evropské unie resp. pro Německo jako stát, který jejímu politickému směřování dominuje.

Jde o myšlenkový a politický  - a proud, který je v přímém rozporu se zájmy České republiky a jejích občanů – o proud, kterým je minimálne ve střednědobém horizontu i hrozbou pro samotnou existenci české státnosti. O proces, na jehož konci je federální Evropa s bezprávnými regiony, otevřená migraci a multikulturalismu.Zároveň jde o proces, který zcela konvenuje Panevropské unii a panevropskému hnutí, ke kterým dlouhou dobu úzce patřil, ve významné pozici, i současný český premiér Petr Fiala.

Kdy se k této své politické minulosti už konečně veřejně vyjádří? Deklaruje omyl a pozdější změnu názorů? Anebo to není pouze jeho ideová minulost,
ale i přítomnost?

Možná je to však jednodušší než se zdá. Možná vůbec nejde o myšlenky, ideologii, hodnotový přerod. Churchillovi bývá připisována věta „Follow the money“ – hledejte cestu peněz. Nezapomeňme totiž, jak a kudy se ubírala rodová linie Coudenhoveů. Max Julius Coudenhove se stal rakouským c. a k. tajným radou, a po svém bratrovi Karlovi byl posledním místodržitelem Království českého. České místodržitelství, bylo nejvyšším orgánem císařské státní správy na území Českého království v letech 1850–1918. Příslušníky rodu po roce 1945 úřady odsunuly do Německa, kde žijí dodnes.

Lze tedy snadno říci, že hrabě Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi se narodil s příslovečnou zlatou lžičkou v ústech. A jak věděl už Nietsche, moc je návyková a dědičná nemoc. Vůle k ní překoná všechno. A moc, to znamená především moc ekonomickou, neboť, jak věděl pro změnu už Lenin, politika je koncentrovaným výrazem ekonomiky. Tedy jde de facto jen o ty peníze.

Petr Fiala není zaslepený ideolog. Je to vzdělaný a sečtělý muž, který dlouhodobě slouží poptávce Kalergiho eurofederalistů. A ta, jak řečeno výše, v podání Panevropské unie zní:

1. federalizovat Evropu,
2. sociálně-inženýrsky spustit genové mísení a spolu s tím likvidaci základních a tradičních evropských hodnot (skutečných, ne těch Jandových s velkým E).

Tím vznikne lidský i kulturní amalgám, v němž se ztratí jakákoli hodnotová linie a z obyvatel se stanou chudí, dezorientovaní, a proto snadno ovladatelní jedinci, jimž pak bude snadné vládnout, a tedy opanovat veškeré hmotné statky. Petr Fiala je vzdělaný a sečtělý, nikoli hloupý ani naivní. Proto musí dobře vědět, čemu, komu a za co slouží. Zájmy Čechů ani našeho státu to podle všeho ale nejsou.

Je na čase, abychom  to věděli i my všichni ostatní.