V jednom americkém týdeníku se objevila informace o pozitivních účincích léku od firmy Moderna, jehož testování indikovalo zlepšení průběhu nemoci. Britský The Telegraph zase uvedl, že je v současné době testován také lék od firmy AstraZeneca  (za účasti Oxfordské univerzity) a rovněž přináší pozitivní výsledky. Tyto informace se okamžitě projevily růstem cen akcií na amerických burzách.

V zásadě pozitivně byla vnímána také čísla, která přišla z americké ekonomiky. Pokud jde o průmyslovou produkci, ta vzrostla meziměsíčně o 5,4 %. Růst se týkal naprosté většiny odvětví a nejvyšší byl v oblasti automotive, kde dosáhl meziměsíčního přírůstku 105 %. To jsou jistě pozitivní čísla, která svědčí o tom, že největší světová ekonomika se pomalu, ale jistě dostává z nejhoršího.

Ale je potřeba brzdit přehnaný optimismus. Červnový objem produkce v USA byl více než 10 % pod úrovní produkce  února t. r., tedy v posledního měsíce, jenž nebyl ovlivněn koronavirovou krizí. Meziročně byla červnová produkce o téměř 11 % nižší. A za celé II.čtvrtletí činil meziroční propad průmyslové produkce 42,6 %, což je opravdu desuplný propad. Nicméně ve Spojených státech se objevují jisté známky hospodářského oživení oproti nejhlubšímu propadu ekonomiky, ke kterému došlo v dubnu.

Koronavirová krize v USA však zdaleka nekončí. V posledních dnech dochází ke každodenním nárůstům nemocných covidem-19 nejméně o 60 tisíc osob. Pokud se toto tempo udrží nebo dokonce zvýší, znamenalo by to, že za červenec onemocní až 2 miliony Američanů koronavirem. To je pochopitelně vážný signál pro světové finanční trhy, neboť to evokuje očekavatelné negativní dopady do americké i světové ekonomiky.

Zejména cena zlata se v důsledku toho a dalších faktorů dostala na své šestileté maximum. Cena zlata kolem 1800 dolarů za trojskou unci zde byla naposledy v roce 2012. Přitom obvyklá cena zlata v posledních letech se pohybovala v amplitudách většinou mezi 1100 až 1300 dolarů za trojskou unci. Pokud bude trvat intenzivní rozvoj pandemie covid-19 v USA tímto tempem i v příštích týdnech, pokud Bílý dům bude vysílat nepříznivé signály k průběhu jednání o druhé fázi čínsko-americké obchodní smlouvy a pokud se ve významné části světa nepodaří zastavit a utlumit pandemii, může cena zlata přechodně ještě dále růst.

Samozřejmě určitým zlomem v narůstající křivce cen zlata můžou být prezidentské volby ve Spojených státech. Je otázka, jak finanční trhy vyhodnotí případné vítězství každého z obou kandidátů. Osobně si myslím, že se uklidní, pokud dojde k návratu „staré dobré“ politiky z časů prezidenta Obamy,  v případě zvolení Joe Bidena prezidentem. Ale v tuto chvíli nelze prezidenta Trumpa předčasně odepisovat ze soutěže o prezidentský úřad. Bez ohledu na to, že v průzkumech veřejného mínění za svým rivalem Bidenem momentálně silně zaostává. To se pochopitelně může za čtyři měsíce podstatně změnit.

Pokud hovořím o světovém hospodářství a jeho perspektivě, nemůžu pominout vývoj druhé největší světové ekonomiky. Čína zaznamenala v prvním čtvrtletí meziroční pokles svého HDP o 6,8 %. Podepsali se v tom silně restriktivní opatření uplatněná administrativami čínské vlády a vlád provincií, které ve svých důsledcích přechodně umrtvily výkon čínského průmyslu. Do konce I.čtvrtletí však Čína dokázala utlumit na svém území pandemii a v zásadě ji lokalizovat do provincie Chu-pej, respektive do města Wu-chan.

I přesto, že se podařilo v průběhu II. čtvrtletí v podstatě znovu nastartovat celou obří čínskou ekonomiku, včerejší zveřejněné číslo o meziročním narůstu HDP Číny ve II. čtvrtletí ve výši 3,2 % je vysoko nad očekáváním. Ovšem běžné meziroční přírůstky HDP v jednotlivých čtvrtletích roku 2019 byly vyšší nežli 6 %. Čína byla schopná dosáhnout znovuotevření svých výrobních kapacit v době, kdy je zbytek světa zavíral.

Uvidíme, jaký bude ekonomický vývoj „dílny světa“, Číny, do konce tohoto roku. Zdá se ale, že jde po správné trajektorie obnovy robustního ekonomického růstu.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele