A ona to není jen politická žumpa, ale i kulturní či mediální. Připočtěme k tomu vnější tlaky, kdy není nic nelogického v tom, že se v současném napětí v Polsku, Maďarsku, na Slovensku i u nás vidí rukopis největšího sponzora barevných násilných převratů od roku 1989 židovského miliardáře Soroze, který nebude uspokojen, dokud Putin nebude svržen, Evropa nebude centralizovaná pod jednotným vedením Merkelové a Macrona a tvořena mixem migrantů a zmenšujícím se počtem evropských domorodců.

Soroz má tuhý kořínek a nikdy nespí. Dokud bude moci, bude svět převracet dle svých šílených představ. A nepodceňujme ho. Jen u nás kolik má podchyceno příslušníků politických, mediálních či kulturních elit

Tak jako v USA poražení clintonovci s pomocí lživých a manipulativních médií útočí brutálně na Trumpa nejen tehdy, kdy si to zaslouží, ale i tehdy, kdy evidentně – jako například v ekonomice – se mu daří, tak u nás antibabišovci a antizemanovci budou stupňovat pouliční aktivity až na hranu možného převratu.

Jestliže rozumný člověk musí Babišovu vládu pochválit za zmíněné sociální trendy jeho politiky, nelze popřít jeden jeho problém. Sám neví, zda s někým vládnout a neumí ani odlišit mezi ODS či SPD a KSČM. Pouze urychlené ustavení vlády by situaci mohlo zčásti zklidnit, ale toho není schopen, i když by mohl.

Problém je ovšem i v tom, že Babiš neví, na koho má dát, zda na část pravicových a havlistických funkcionářů typu Vokřála, Stropnického či Pelikána, kteří ho tlačí ke spolupráci s pravicí, která Babiše ovšem  v žádném případě nevezme.

Ještě vážnější problém ovšem je, že tyto rady by zbavili Babiše zřejmě části jeho voličů, kteří až ze 60 % tvoří bývalí voliči ČSSD, KSČM a dnes i zčásti SPD. Spolupráce s ODS by vzala Babišovi určitě až 10% hlasů. V tomto má Babiš štěstí v tom, že ODS sice nenabízí absolutně žádný smysluplný program, který by ji umožňoval současné vládnutí, ale „politologicky“ správně chápe, že jedině trvalá mantra boje proti němu jí může dát v příštích volbách cca 10-13% hlasů, aniž cokoliv užitečného prosadí. Na víc samozřejmě dle současných aktivit nemá.

Předčasné volby by měly několik výhod. Především by se současná protizemanovská a protibabišovská aktivita havlistických mas přetavila v aktivity volební. Zkušenost totiž ukazuje, naposledy z prezidentské volby, že ani plná náměstí a společná národní fronta politické, kulturní a mediální žumpy by neměla za následek, že by Babiš mohl prohrát. Naopak : Je zjevné, že by odpadly nejhorší výhonky žumpismu, STAN a TOP 09 a věřme, že i KDU-ČSL. A i kdyby by mírně narostly výsledky Pirátů, coby anarchisticko – liberální levice a již zmíněné pravicově ideologické ODS, výsledek by byl zřejmější a vláda ANO by možná dokonce mohla být bez jakéhokoliv dalšího partnera.

Bohužel zde zatím chybí politická strana, která by promítala pragmatické vidění sociálně ekonomické, které jistě Babiš má i do zahraniční politiky, kde nic naplat, by se Andrej Babiš měk mnoho učit od sousedního Rakouska s jeho skvělým kancléřem Sebastiánem Kurzem, který má v úmyslu spojit Rusko s Evropou slovy není míru bez Ruska, silně omezit současné struktury EU, jejíž některé části otevřeně pokládá za kontraproduktivní a samozřejmě omezit míru migrace až na nulu.

Budiž, možná jednoho dne vznikne. Teď to zatím není na pořadu dne

Dnes je na pořadu dne, že Sorozovsko – havlističtí aktivisté (čti „žumpovníci“)chtějí získat milión podpisů pro výzvu na odstoupení Babiše. Ten počet se zdá nereálný, ale boj proti Zemanovi a Babišovi se stal módou. A protože žumpovníci  jinou variantu, jak svou tenzi vybít, nelze jejich aktivity úplně podceňovat.

Minulé volby do Poslanecké sněmovny sice byly dobré, ale zase ne tak natolik, aby nevznikl pat.

Je třeba zvolit novou reprezentaci, zbavit se politických parazitů typu  STAN, TOP 09 a KDU-ČSL, znovu rozhodnout zda vydat, či raději nevydat Babiše k trestnímu stíhání.

Vítězný únor v této zemi nehrozí, ale Vítězný Nový listopad možná ano.

Je třeba jednat.

Jiří Vyvadil